Články

Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.

Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.

Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?

Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.

Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil).

Často se setkáváme s tím, že parodii, humor či sarkasmus, se lidé snaží napadat žalobou na ochranu osobnosti. Nicméně judikatura ESLP zaměřená na humor, kterou tento článek shrnuje, v mnohých případech upřednostňuje svobodu projevu zakotvenou v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP).

28. - 29. dubna 2026 se uskuteční každoroční Kongres Právní prostor. Již po jedenácté ho bude moderovat Mgr. et Mgr. Michal Vávra, se kterým jsem měla tu čest opět po roce udělat rozhovor.

V předchozích dílech naší série jsme popsali, jaká rizika jsou s nekontrolovaným využíváním AI ze strany zaměstnanců spojena a jak je lze z pohledu zaměstnavatele řešit. Jednou z klíčových součástí tohoto řešení je i nastavení pravidel, jaké AI nástroje lze využívat, pro jaké úkoly a činnosti či jaká data lze jejich pomocí zpracovávat. Pravidla sepsaná na papíře jsou jedna věc, ale pro skutečné zmírnění rizik spojených s tzv. Shadow AI je nutné jejich dodržování také v praxi kontrolovat.

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), která zásadně proměnila trestnost neplacení výživného. Jak dlouho nová právní úprava vydrží?

Algoritmy dnes nerozhodují jen o tom, jakou hudbu posloucháme, ale i o tom, kdo dostane práci, kolik za ni vydělá a zda o ni nepřijde. Nová regulace míří přímo do srdce tohoto neviditelného řízení: přináší větší transparentnost, lidský dohled i právo na vysvětlení rozhodnutí, která mohou zásadně ovlivnit životy platformových pracovníků. Zároveň ale otevírá otázku, jak vysokou cenu za férovější pravidla zaplatí samotné platformy.

Zákaz sociálních sítí pro děti se dostává do centra legislativní pozornosti. Jaké argumenty, rizika a dopady z pohledu GDPR přináší aktuální vývoj v roce 2026?

Otázka prioritizace pacientů v přístupu ke zdravotní péči během pandemií infekčních nemocí, které mají specifický průběh a tím i vliv na dostupnost vzácných zdrojů ve zdravotnictví je velmi palčivým tématem. Jaké byly přístupy v České republice a v Německu během pandemie COVID-19? Jaké jsou možnosti právního zakotvení pravidel?

Nová právní úprava výrazně rozšiřuje odpovědnost platforem i zprostředkovatelů za ochranu pracovníků, a to i mimo přímé smluvní vztahy. V praxi však může působit až nepřiměřeně přísně a jen obtížně se prosazovat.

V rámci naplňování povinností plynoucích z legislativy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) čelí realitní zprostředkovatelé v roce 2026 stále složitějším schématům financování. Jedním z nejrozšířenějších a procesně nejnáročnějších fenoménů je zapojení finančních prostředků pocházejících od třetích osob, nejčastěji formou soukromých zápůjček. Tento článek podrobuje analýze rozsah povinností povinné osoby při zkoumání tzv. „zdroje zdroje“ (nejedná se o překlep) a hledá hranici mezi zákonnou povinností kontroly klienta a nepřípustným zásahem do soukromí nezúčastněných třetích stran.

Práce programátorů, stejně jako jiných IT specialistů, je na pracovním trhu v České republice často vykonávána nikoli v pracovněprávních vztazích, ale na základě smluv o dílo či smluv o poskytování služeb, kdy tito specialisté vystupují jako osoby samostatně výdělečně činné a za svou práci objednateli vystavují faktury. Taková práce může, ale nemusí vykazovat znaky závislé práce, a to v závislosti na nastavení podmínek takové spolupráce.

Obchodní podmínky jsou institutem, s nímž se v praxi setkáváme v podstatě na každodenní bázi.

Rizik spojených s nekontrolovaným a neschváleným využíváním AI nástrojů zaměstnanců (ShadowAI) je celá řada. Jak má organizace využívání umělé inteligence řešit, aby ochránila svá práva a snížila rizika úniku dat či pokut, ale zároveň neudusila iniciativu zaměstnanců a obecně vůli a snahu pracovat efektivněji?

Dne 26. března 2026 představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh zcela nového zákona o platformové práci a o změně některých zákonů („ZOPP“), který transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem („PWD směrnice“). Nová právní úprava se bude týkat zejména digitálních pracovních platforem, avšak dopadne i na další zaměstnavatele, neboť mění definici závislé práce a přináší nové povinnosti v oblasti BOZP.

Platformová práce bourá zažité škatulky a nutí pracovní právo hledat nové odpovědi. I proto se toto téma dostalo do letošního programu kongresu Právní prostor, kde jej představí doc. Jakub Morávek. Ochutnávku nabízíme už teď v podobě pěti otázek a odpovědí.

Jak je to s druhy v nesezdaném soužití v situaci, kdy se jeden z nesezdaného páru stal primárním pečovatelem o společné dítě či děti? Dostává se primární pečovatel v důsledku ekonomických dopadů péče do pozice slabší strany vůči svému dru­hovi?

Přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce loňského roku ve věci provozovatele služby Rohlík.cz je varováním pro firmy spolupracující s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ).

Vláda schválila novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, která jako nový významný den České republiky zavádí Den dezinformací. Ten připadá na 1. dubna a má poukázat na nezastupitelnou roli dezinformací při utváření české občanské společnosti

Transparentní odměňování patří k nejdiskutovanějším pracovněprávním otázkám posledních let. I proto bude jedním z témat letošního kongresu Právní prostor, kde jej představí advokátka Marie Janšová. Co konkrétně zazní? Přinášíme malou ochutnávku.

Zaměstnanec si otevře ChatGPT, Gemini, Claude nebo jiný podobný nástroj, začne do něj vkládat pracovní zadání, dokumenty nebo interní data. Jenže zaměstnavatel o tom neví, IT oddělení na jejich používání nedohlíží a tyto nástroje dokonce nebyly zaměstnavatelem ani formálně schváleny. Přesně to je Shadow AI.[1]