Soudy nemohou dát člověku s neznámou totožností nové jméno, plyne z verdiktu
Brno 15. května (ČTK) - České soudy nemohou ani dočasně určit náhradní identitu člověku, jehož jméno je neznámé a nelze s ním - například ze zdravotních důvodů - nijak komunikovat.
Vyplývá to z nového rozsudku Nejvyššího soudu, dostupného na úřední desce. Týká se muže, kterého v roce 2016 hospitalizovala Fakultní nemocnice v Motole, aniž by znala jeho totožnost a národnost. Muž nebyl schopen komunikace a policie nedokázala určit jeho identitu pomocí databází DNA ani otisků prstů.
Pražská nemocnice v roce 2019 navrhla, aby soud do doby zjištění totožnosti udělil muži nové jméno Adam Letenský, stejně jako nové rodné číslo. Dále měly soudy určit opatrovníka, a to buď nemocnici, nebo městskou část. Na přístrojích může být naživu příštích 30 nebo 40 let, argumentovala tehdy nemocnice.
Obvodní soud pro Prahu 5 návrhu nevyhověl. Uvedl, že “jméno požívá ochrany jak z hlediska jeho použití v soukromém styku, tak i jako složka osobnosti člověka a předmět absolutního práva”. Nelze tedy žádat soud o určení nové totožnosti člověka, jehož identita sice není známá, ale nepochybně existuje a požívá právní ochrany.
Verdikt potvrdil Městský soud v Praze. Zdůraznil, že je úkolem správních orgánů, aby existující identitu zjistily. Ustanovit náhradní identitu prý nelze. “Byl by to krok kontraproduktivní a není k tomu žádný rozumný důvod,” uvedl městský soud.
Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem pražských soudů. Zdůraznil, že zákon nedává justici pravomoc přidělit dospělému člověku tímto způsobem novou identitu. Zároveň nejde o takzvanou nevědomou mezeru v zákoně, kterou by bylo možné vyplnit “soudcovským právem”. Na určení identity neznámého muže navíc podle Nejvyššího soudu není veřejný zájem.
“Proto soud nemůže neznámému muži (ani dočasně) určit náhradní identitu, a je naopak věcí správních orgánů, aby již existující identitu neznámého muže zjistily,” konstatoval Nejvyšší soud.
Do Motola přivezla muže v červenci 2016 záchranka v závažném stavu, který vyžadoval neodkladnou a náročnou péči. Podle informací z rozsudku muž nebyl schopen interakce, nemluvil, byl zcela závislý na ošetřovatelské péči. Kriminalisté předpokládali, že jde o cizince bez rodinných vazeb na Česko.
Z verdiktu nejvyšší instance plyne, že soudy mohly s ohledem na možnou duševní poruchu zahájit řízení o omezení svéprávnosti neznámého muže, a poté se případně zabývat i ustanovením opatrovníka.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
