Soudy nemohou dát člověku s neznámou totožností nové jméno, plyne z verdiktu
Brno 15. května (ČTK) - České soudy nemohou ani dočasně určit náhradní identitu člověku, jehož jméno je neznámé a nelze s ním - například ze zdravotních důvodů - nijak komunikovat.
Vyplývá to z nového rozsudku Nejvyššího soudu, dostupného na úřední desce. Týká se muže, kterého v roce 2016 hospitalizovala Fakultní nemocnice v Motole, aniž by znala jeho totožnost a národnost. Muž nebyl schopen komunikace a policie nedokázala určit jeho identitu pomocí databází DNA ani otisků prstů.
Pražská nemocnice v roce 2019 navrhla, aby soud do doby zjištění totožnosti udělil muži nové jméno Adam Letenský, stejně jako nové rodné číslo. Dále měly soudy určit opatrovníka, a to buď nemocnici, nebo městskou část. Na přístrojích může být naživu příštích 30 nebo 40 let, argumentovala tehdy nemocnice.
Obvodní soud pro Prahu 5 návrhu nevyhověl. Uvedl, že “jméno požívá ochrany jak z hlediska jeho použití v soukromém styku, tak i jako složka osobnosti člověka a předmět absolutního práva”. Nelze tedy žádat soud o určení nové totožnosti člověka, jehož identita sice není známá, ale nepochybně existuje a požívá právní ochrany.
Verdikt potvrdil Městský soud v Praze. Zdůraznil, že je úkolem správních orgánů, aby existující identitu zjistily. Ustanovit náhradní identitu prý nelze. “Byl by to krok kontraproduktivní a není k tomu žádný rozumný důvod,” uvedl městský soud.
Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem pražských soudů. Zdůraznil, že zákon nedává justici pravomoc přidělit dospělému člověku tímto způsobem novou identitu. Zároveň nejde o takzvanou nevědomou mezeru v zákoně, kterou by bylo možné vyplnit “soudcovským právem”. Na určení identity neznámého muže navíc podle Nejvyššího soudu není veřejný zájem.
“Proto soud nemůže neznámému muži (ani dočasně) určit náhradní identitu, a je naopak věcí správních orgánů, aby již existující identitu neznámého muže zjistily,” konstatoval Nejvyšší soud.
Do Motola přivezla muže v červenci 2016 záchranka v závažném stavu, který vyžadoval neodkladnou a náročnou péči. Podle informací z rozsudku muž nebyl schopen interakce, nemluvil, byl zcela závislý na ošetřovatelské péči. Kriminalisté předpokládali, že jde o cizince bez rodinných vazeb na Česko.
Z verdiktu nejvyšší instance plyne, že soudy mohly s ohledem na možnou duševní poruchu zahájit řízení o omezení svéprávnosti neznámého muže, a poté se případně zabývat i ustanovením opatrovníka.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
