Články s tagem: zaměstnanec

Od tohoto roku mohou zaměstnavatelé uplatňovat slevu 5 % na sociálním pojištění placeném zaměstnavatelem. Cílem novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je motivovat k zaměstnávání osob, které z důvodu věku nebo různých životních situací nemohou pracovat na plný úvazek.

Starostky a starostové nemají pod svými křídly pouze obec samotnou, ale rovněž osoby, které se na jejím chodu podílejí. Zaměstnanci obce se nicméně nezodpovídají jen starostovi ale i jiným osobám v rámci obecní hierarchie. Jak se vyznat v pracovněprávních vztazích v obci?

Podstatou pracovního poměru je závazek zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, a závazek zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

„Víza Vander Elst“ pro státní příslušníky třetích zemí s trvalým pobytem a pracovním povolením v členském státě EU mohou být vydávána také ukrajinským uprchlíkům za účelem poskytování služeb v jiné zemi EU, např. v Německu. Týká se to přibližně jednoho milionu ukrajinských uprchlíků, kteří nyní pracují v EU.

Povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci na dovolenou vzniklo právo, nemusí být vždy splněna.

K otázce, co je správní rozhodnutí podle § 68 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“), existuje poměrná bohatá judikatura správních soudů. To ale nemusí znamenat, že rozhodovací praxe správních soudů je u určitých správních úkonů ustálená.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.).

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Podle tohoto ustanovení může každý občan činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Jednoduchá otázka, na níž existuje jednoduchá odpověď – zaměstnavatel je tím, kdo má právo, ale i povinnost určit čerpání dovolené, a také tím, kdo i již odsouhlasenou dovolenou může zrušit. Z pobytu od moře či poznávacího zájezdu je dokonce oprávněn zaměstnance povolat předčasně zpět do práce.

Postavení zaměstnance si dle Nejvyššího soudu zasluhuje zvláštní ochranu i v kontextu problematiky přímé odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě.

Jak je to s nepřímým útokem zaměstnance na majetek zaměstnavatele a důvodností okamžitého zrušení pracovního poměru?

Oběti pracovních úrazů či nemoci z povolání si každý rok 28. dubna připomínají Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku se s úrazy v zaměstnání setká více než 40 000 lidí, drtivá většina z nich má nárok na odškodnění.

Tento rok to bude již osmnáct let od doby, kdy v České republice bylo plně legalizováno agenturní zaměstnávání, které bývá považováno za tzv. atypické či prekérní zaměstnání, neboť oproti standardnímu pracovnímu poměru je méně stabilní, ale za to více flexibilní.

V souvislosti s příchodem občanů Ukrajiny do České republiky upravila vláda ČR podmínky pro jejich zaměstnávání. Přinášíme vám přehled těch nejdůležitějších věcí, které jsou s tím spojené.

V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině dochází ke značnému odlivu ukrajinských pracovníků. Řada pracovníků odjíždí na Ukrajinu, ať již bránit svou vlast dobrovolně či z důvodu, že jim byl doručen povolávací rozkaz.

V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině i do České republiky (dále jen „ČR“) v posledních dnech začaly proudit tisíce uprchlíků. Zároveň však český pracovní trh přichází v důsledku krize o ukrajinské zaměstnance, kteří jsou povinni se na základě povolávacího rozkazu vrátit zpět na Ukrajinu.

Asociace pracovních agentur vyzývá vládu - umožněte rychle legální zaměstnávání Ukrajinců.

Situace na Ukrajině se dotýká i českých zaměstnavatelů, neboť jak známo, v České republice pracuje velké množství občanů Ukrajiny. Řada z nich obdržela v posledních dnech či v brzké budoucnosti obdrží tzv. povolávací rozkaz, aby se navrátili do své rodné země a aktivně se zapojili do válečného konfliktu.

Ústavní soud České republiky odmítl v srpnu loňského roku ústavní stížnost České pošty, s.p. v kauze nerovného odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech.

Zaměstnanci s povolávacími rozkazy, prodloužení dlouhodobých pobytů, registrace nově příchozích osob či dávky v hmotné nouzi a mnohé další.

Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky zvýšení redukčních hranic od 1. ledna 2022 zvyšuje.

Rozvázání pracovního poměru výpovědí z organizačních důvodů je jedním z nejčastějších důvodů jednostranného skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Může dát zaměstnavatel zaměstnanci souhlas s vykonáváním konkurenční činnosti s omezeními sjednanými v dohodě? A jaké může mít důsledky porušení sjednaných omezení?

Brno 29. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost České pošty v kauze řidiče, který poukazoval na nerovné odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech.

Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec v určitých případech nárok na odstupné podle § 67 zákoníku práce.