Články s tagem: zaměstnanec

V předchozích dílech naší série jsme popsali, jaká rizika jsou s nekontrolovaným využíváním AI ze strany zaměstnanců spojena a jak je lze z pohledu zaměstnavatele řešit. Jednou z klíčových součástí tohoto řešení je i nastavení pravidel, jaké AI nástroje lze využívat, pro jaké úkoly a činnosti či jaká data lze jejich pomocí zpracovávat. Pravidla sepsaná na papíře jsou jedna věc, ale pro skutečné zmírnění rizik spojených s tzv. Shadow AI je nutné jejich dodržování také v praxi kontrolovat.

Práce programátorů, stejně jako jiných IT specialistů, je na pracovním trhu v České republice často vykonávána nikoli v pracovněprávních vztazích, ale na základě smluv o dílo či smluv o poskytování služeb, kdy tito specialisté vystupují jako osoby samostatně výdělečně činné a za svou práci objednateli vystavují faktury. Taková práce může, ale nemusí vykazovat znaky závislé práce, a to v závislosti na nastavení podmínek takové spolupráce.

Rizik spojených s nekontrolovaným a neschváleným využíváním AI nástrojů zaměstnanců (ShadowAI) je celá řada. Jak má organizace využívání umělé inteligence řešit, aby ochránila svá práva a snížila rizika úniku dat či pokut, ale zároveň neudusila iniciativu zaměstnanců a obecně vůli a snahu pracovat efektivněji?

Dne 26. března 2026 představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh zcela nového zákona o platformové práci a o změně některých zákonů („ZOPP“), který transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem („PWD směrnice“). Nová právní úprava se bude týkat zejména digitálních pracovních platforem, avšak dopadne i na další zaměstnavatele, neboť mění definici závislé práce a přináší nové povinnosti v oblasti BOZP.

Platformová práce bourá zažité škatulky a nutí pracovní právo hledat nové odpovědi. I proto se toto téma dostalo do letošního programu kongresu Právní prostor, kde jej představí doc. Jakub Morávek. Ochutnávku nabízíme už teď v podobě pěti otázek a odpovědí.

Přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce loňského roku ve věci provozovatele služby Rohlík.cz je varováním pro firmy spolupracující s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ).

Praha 30. března (ČTK) - Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které nahradí víc než dvě desítky formulářů, je technicky připravené. Systém se spustí podle plánu od 1. dubna.

Odměňování zaměstnanců v Česku bude muset být výrazně transparentnější. Zavazuje nás k tomu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou je Česká republika povinna implementovat nejpozději do června 2026.

Praha 28. února (ČTK) - V Česku by měl letos v prosinci začít platit nový zákon o práci přes digitální platformy. Upravit by měl její pravidla a ochranu pracovníků i osobních údajů. Ministerstvo práce má návrh normy předložit v březnu.

Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 31/24 zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 41 odst. 3 zákoníku práce , který zaměstnavateli umožňuje za určitých podmínek převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Nejvyšší soud v návrhu argumentoval, že zmíněné ustanovení naplňuje znaky nucené práce a zásadně zasahuje do práva na svobodnou volbu povolání. Ústavní soud návrh zamítl, zároveň však naznačil, jakými směry by se mohl ubírat případný budoucí ústavní přezkum.

Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.

Dne 14. 1. 2026 vyhlásil Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 21 Cdo 351/2024, který přináší zásadní obrat do současné praxe na poli srovnatelných podmínek dočasně přidělených zaměstnanců, ale také zaměstnanců agenturních.

Rok 2026 přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům další balík pracovněprávních změn. Stát tlačí na digitalizaci, Evropská unie na transparentnost, demografický a sociální vývoj na flexibilitu. Výsledkem je legislativa, která má kultivovat pracovní trh, ale zároveň výrazně zvyšuje nároky na řízení lidí, mzdovou politiku i HR procesy.

Od začátku roku 2026 je možné využívat nových pravidel pro zaměstnanecké akcie, které nově nebudou podléhat odvodům na sociálním a zdravotním pojištění. Mnohé mladé firmy se proto začínají v tomto zajímavém benefitu orientovat a zjišťovat, jak jej správně nastavit.

Brigádníci pracující na DPP si budou moci v roce 2026 vydělat o pětistovku více, aniž by museli hradit odvody. Podnikatelé a živnostníci s minimálními odvody začnou již zkraje roku 2026 platit vyšší odvody pojistného, které jim narostou skokově. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně, ačkoliv jim nová vláda slibuje tuto částku posléze vrátit.

Také už vás jako zaměstnavatele nebaví každý měsíc vyplňovat a odesílat na dvě desítky přehledů, výkazů a hlášení na všechny strany? Od 1. 1. 2026 už nemusíte. Účinnosti nabyl nový zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který by vám měl výrazně ulehčit ve vaší administrativní zátěži. Pojďme se na tuto novinku podívat trochu blíž.

Nový rok přináší do českého pracovního práva a mzdové agendy nové změny. Ať už se jedná o nové odvody za rizikovou práci nebo konec daňových optimalizací u benefitů.

Na přelomu roku mění řada lidí zaměstnavatele a uzavírá nové pracovní smlouvy.

Návrat zaměstnanců z rodičovské dovolené představuje zásadní okamžik, který může výrazně ovlivnit nejen jejich profesní směřování, ale také atmosféru a efektivitu celého týmu. Jak se s touto situací vyrovnat co nejcitlivěji, aby nebyla stresující ani pro zaměstnance, ani pro firmu?

Při výběru nového zaměstnance se neobejdete bez osobních údajů uchazečů. Jaké údaje můžete od uchazečů požadovat a jak splnit všechny právní povinnosti? Přečtěte si o klíčových pravidlech, která vám pomohou postupovat v souladu s právními předpisy.

Šikana a toxické chování na pracovišti jsou častější, než si mnozí připouštějí. Oslabují psychickou pohodu zaměstnanců, rozkládají týmovou spolupráci a ohrožují výkon i stabilitu firmy. Neřešené problémy navíc představují právní riziko.

Dovolená je samozřejmou součástí pracovního života. Zaměstnavatelé i zaměstnanci se ale při jejím čerpání nebo převádění často dopouští chyb. Advokátní kancelář KROUPALIDÉ pro vás připravila odpovědi na nejčastější otázky, díky kterým budete mít vše v pořádku vůči zaměstnancům i úřadům.

Praha 7. září (ČTK) - Poslanci by měli v úterý rozhodnout o některých daňových změnách, které jim poslal Senát. Jde hlavně o osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo o podmínkách osvobození některých zaměstnaneckých benefitů.

Judikát tohoto měsíce je zajímavý nejen svou spisovou značkou, ale i svými skutkovými okolnostmi, jakož i tím, jak je soudy vyhodnotily.

Vláda plánuje od ledna 2026 zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradí 25 formulářů jedním elektronickým podáním.