Starosta a zaměstnanci obce, jakou má nad nimi moc a kdy je šéfem tajemník?

Zákonná úprava

Znění ustanovení § 103 odst. 4 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecní zřízení) uvádí, že „starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu“.

Výše uvedené ustanovení doplňuje § 110 odst. 4 písm. d) zákona o obcích, který upravuje pravomoci tajemníka obecního úřadu a svěřuje mu „plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu“. Tímto ustanovením zákon o obcích zužuje působnost starosty a zároveň určuje další osobu s personálními pravomocemi v rámci příslušné obce – tajemníka.

V oblasti konkrétních práv a povinností zaměstnanců, resp. zaměstnavatele hraje samozřejmě prim zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kterým se musejí řídit starosta, tajemník i zaměstnanci.

V případě obcí je nezbytné upozornit na speciální zákon č. 312/2002 Sb., zákon o úřednících územních samosprávných celků, který zákoník práce doplňuje a v některých případech upravuje pracovněprávní vztahy úředníků obce odlišně od zákoníku práce. Tento zákon např. ukládá povinnost učinit veřejnou výzvu či povinné výběrové řízení, coby podmínku pro jmenování úředníka zařazeného v obecním úřadu do funkce.

Skupiny zaměstnanců a komu se zodpovídají

Jednotlivé zaměstnance obce lze s ohledem na vztah nadřízenosti a podřízenosti pro jednodušší představu rozdělit do tří skupin.

Nad první skupinou zaměstnanců má moc výhradně a vždy starosta. O svou moc se s nikým jiným nedělí.[1] Jde o působnost vůči všem zaměstnancům obce, kteří nejsou zařazeni do obecního úřadu. Jedná se mimo jiné o obecní policii, obecního lékaře nebo zaměstnance úklidových služeb města. Starosta se zaměstnanci uzavírá ale také ukončuje pracovní poměr nebo určuje jejich plat dle pravidel uvedených v zákoníku práce a v navazujících právních předpisech.

Druhou skupinu reprezentuje samotný tajemník obecního úřadu jmenovaný starostou, kterému se také zodpovídá. K jeho jmenování potřebuje starosta souhlas ředitele příslušného krajského úřadu.

Do třetí skupiny řadíme zaměstnance působící v organizační struktuře obecního úřadu. Obecní úřad je jedním z orgánů obce (stejně jako např. starosta či zastupitelstvo). Nemá však politický charakter, ale organizačně – administrativní. V jeho čele stojí starosta. Kromě něj tvoří obecní úřad místostarosta, tajemník obecního úřadu a dále zaměstnanci obce do něj zařazení. Hlavní úlohou úřadu je zabezpečovat běžný chod obce, její administrativu a uvádět v život rozhodnutí ostatních orgánů obce.

Zaměstnance obecního úřadu má starosta přímo ve své péči pouze za předpokladu, že v obci nepůsobí tajemník. Kromě klasických úředníků obecního úřadu, jakými jsou matrikáři nebo úředníci stavebního úřadu, řadíme do třetí skupiny také například zaměstnance, kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce a zaměstnance, kteří výkon takových prací řídí (např. výkon administrativy sekretariátu, v podatelně nebo na pokladně, servisní práce při údržbě počítačové sítě).

Obdobná úprava platí i pro vedoucí odborů obce (např. odbor správy majetku či odbor ekonomický). Starosta jmenuje, odvolává a stanovuje plat vedoucích odborů obce pouze v případě, že v obci nepůsobí obecní rada (nikoliv tedy tajemník).

V případě třetí skupiny, tedy zaměstnanců obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, je rozdělování úkolů jednotlivým zaměstnancům ze zákona pravomocí tajemníka. Jak již bylo zmíněno výše, v případě, že obec tajemníka nemá, přechází tato pravomoc na starostu.

Navzdory tomu, že v obci působí tajemník, má Starosta i přes výhradní tajemníkovu pravomoc právo úkolovat zaměstnance obecního úřadu napřímo bez součinnosti s tajemníkem. Takový zaměstnanec již ale není povinen úkol uložený přímo starostou splnit. Starostovo jedinou možností je zadat úkol prostřednictvím tajemníka.[2] Tajemník je totiž starostovi ze své funkce odpovědný a je povinen plnit jím uložené úkoly.[3] Zaměstnanec se zase musí řídit pokyny tajemníka.

Problémům s rozdělováním úkolů v rámci obecního úřadu lze předejít praktickou úpravou pracovního řádu, který mají obecní úřady dle § 306 odst. 4 zákoníku práce stejně povinnost vydat. V rámci pracovního řadu doporučujeme, aby obec konkrétním zaměstnancům (především těm v užším pracovním kontaktu se starostou) stanovila povinnost plnit úkoly uložené přímo starostou bez nezbytné součinnosti tajemníka.

Doplňujeme, že pracovní řád v souladu s § 110 odst. 4 písm. e) zákona o obcích vydává tajemník, nevydává-li jej rada obce.

Závěr

Přestože má starosta v rámci pracovněprávních vztahů v obci zásadní postavení, pravomoci v dané oblasti často náleží jiným subjektům. Na působnost starosty má proto zásadní vliv skutečnost, zda je v obci jmenován tajemník obecního úřadu, který je významným subjektem v oblasti pracovněprávních vztahů v obci. Moc starosty a tajemníka nad zaměstnanci je regulována zejména zákoníkem práce a zákonem o úřednících územních samosprávných celků.

---

[1] § 103 odst. 4 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecní zřízení)