V tomto článku si tak blíže rozebereme některé aktuální otázky s tím související, včetně dopadů v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů.
Povinnosti ukrajinských uprchlíků při příjezdu do ČR
Ukrajinští uprchlíci mohou přicestovat do ČR na základě platného biometrického pasu a po dobu max. 90 dnů (v jakémkoliv 180denním období) na našem území pobývat v rámci bezvízového styku. Pokud uprchlík nemá biometrický pas nebo byl jeho bezvízový styk vyčerpán, není možné garantovat, že mu bude umožněno překročit vnější hranici Evropské unie a pokračovat do ČR.
Pro dotčené uprchlíky byla rovněž zrušena epidemiologická opatření pro vstup do ČR, a tedy všechny povinnosti při vstupu vyplývající z platných ochranných opatření týkajících se Covidu-19. Ukrajinští uprchlíci tak nemusí zejména vyplňovat příjezdový formulář, disponovat výsledkem testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, národním certifikátem o provedeném nebo dokončeném očkování, anebo certifikátem o prodělaném onemocnění Covid-19 a tyto dokumenty předkládat při hraniční nebo pobytové kontrole.
V případě, že mají uprchlíci v době příjezdu sjednané ubytování u soukromých osob (nejčastěji u osob blízkých), je nutné, aby se sami registrovali na Policii ČR na oddělení pobytu cizinců odboru cizinecké policie. Lhůta pro registraci se od 10. 3. 2022 prodlužuje z původních 3 pracovních dnů na 30 kalendářních dnů ode dne vstupu na území ČR, a to na základě krizového opatření Ministerstva vnitra ČR. Ministerstvo tak reaguje na zvýšenou zátěž dotčených úřadů a Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, která byla právě pro tyto účely zřízena. Registrační povinnost se nevztahuje na uprchlíky, za které ji plní ze zákona ubytovatel (tj. osoba, která poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců). Pokud uprchlík žádné konkrétní ubytování zařízené nemá, může se obrátit právě na Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. V těchto centrech si může uprchlík dále vyřídit speciální dlouhodobé vízum (vízum za účelem strpění) a další potřebné záležitosti spojené například s ubytováním. Speciální dlouhodobé vízum pro uprchlíky se dále primárně vyřizuje na pracovištích odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, a to v předem stanovených mimořádných úředních hodinách. Žádost o speciální dlouhodobé vízum se podává na předepsaném tiskopise, ke kterému je nutné předložit pouze platný cestovní doklad a fotografii.
Po dobu pobytu na území ČR v rámci bezvízového styku, příp. do doby vyřízení zmíněného speciálního dlouhodobého víza, je třeba, aby si uprchlík zajistil komerční cestovní pojištění. Pokud tak neučiní, mohlo by zdravotnické zařízení za případné poskytnuté ošetření požadovat úhradu. Po udělení speciálního dlouhodobého víza se uprchlík stane účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu s tím, že pojistné za něj bude odvádět český stát. Uprchlík by se měl následně po udělení víza do cca 5 dnů dostavit na jakoukoliv pobočku zdravotní pojišťovny, kde obdrží potvrzení o pojištění.
Možnost zaměstnání ukrajinských uprchlíků a související náležitosti
Ukrajinští uprchlíci s uděleným speciálním dlouhodobým vízem mohou být zaměstnáni na základě povolení k zaměstnání. Toto povolení je vyřizováno na příslušné krajské pobočce Úřadu práce podle místa, kde má být práce vykonávána, a to až na 2 roky s možností opakovaného prodloužení. Před podáním žádosti o povolení k zaměstnání je však třeba mít již sjednané konkrétní pracovní místo, které musí zaměstnavatel předem příslušné krajské pobočce Úřadu práce ohlásit jako volné pracovní místo (dle dostupných informací tuto podmínku však nyní Úřad práce ČR nezkoumá) a současně vyjádřit zájem zaměstnávat cizince na základě povolení k zaměstnání, a uzavřít se zaměstnavatelem pracovní smlouvu. Zmíněná pracovní smlouva je pak jednou z příloh žádosti o povolení k zaměstnání. Dalším krokem je pak samotné podání žádosti, kterou může uprchlík podat buď sám anebo prostřednictvím svého zaměstnavatele. Nutno dodat, že v návaznosti na Radou EU aktivovaný systém dočasné ochrany je nyní v legislativním procesu projednáván návrh zákona, který by měl umožnit držitelům speciálního dlouhodobého víza (resp. osobám s přiznanou dočasnou ochranou) volný vstup na český trh práce, tj. bez nutnosti žádat o povolení k zaměstnání.
Jakmile bude uprchlík výše uvedenou cestou zaměstnán, stane se automaticky účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění z titulu zaměstnání. Zaměstnavatel za něj bude odvádět pojistné na zdravotní i sociální pojištění. Držitelé speciálních dlouhodobých víz mohou rovněž žádat o všechny dávky pomoci v hmotné nouzi, a to na příslušném pracovišti Úřadu práce dle místa skutečného pobytu. Dále se také nově hovoří o zavedení tzv. humanitární dávky ve výši 5.000 Kč, kterou by dostávali ukrajinští uprchlíci v ČR. Jednorázově by měla být dávka vyplacena automaticky za měsíc, ve kterém bylo žadateli uděleno speciální dlouhodobé vízum. Pro získání další pomoci se předpokládá nutnost podání jednoduché žádosti, pokud bude konkrétní situace z hlediska příjmů u někoho i nadále problematická. Humanitární dávku by pak bylo možné poskytnout až po dalších 5 měsíců.
Co se týká požadavků na pracovní smlouvu uzavíranou s ukrajinským zaměstnancem, který bude žádat o povolení k zaměstnání, mělo by se vycházet ze zákonem stanovených náležitostí žádosti o vydání povolení k zaměstnání (alespoň do té doby, dokud jim nebude umožněn volný vstup na český trh práce, kdy již povolení k zaměstnání potřebovat nebudou). Dle § 91 odst. 4 zákona o zaměstnanosti je náležitostí žádosti pracovní smlouva (příp. dohoda o pracovní činnosti) obsahující kromě povinných náležitostí stanovených zákoníkem práce také dobu trvání základního pracovněprávního vztahu, výši mzdy, platu nebo odměny, délku sjednané týdenní pracovní doby a výměru dovolené v souladu s právními předpisy.
Povolávací rozkazy a důsledky pro pracovněprávní vztah
Ukrajinský občan, který je zaměstnán na území ČR a obdržel povolávací rozkaz, musí tento rozkaz uposlechnout, protože by se jinak vystavil trestnímu postihu ze strany svého státu. Na straně takového zaměstnance pak nastává z pohledu pracovního práva překážka v práci. Mezi odbornou veřejností se objevují názory, které tuto situaci podřazují pod překážku v práci z důvodu obecného zájmu, konkrétně pod pracovní volno související s brannou povinností dle § 204 zákoníku práce.
Toto ustanovení nicméně míří spíše na české státní občany, a proto se druhá část odborníků klaní spíše ke kvalifikaci této překážky jako jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance dle § 199 zákoníku práce. Tyto jiné důležité osobní překážky jsou pak blíže stanoveny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., ani to však konkrétní kategorii překážek pro popisovanou situaci nenabízí. To však není pro praktické řešení vzniklé situace významné, neboť dle zákoníku práce musí zaměstnavatel poskytnout takovému zaměstnanci pracovní volno a jeho nepřítomnost omluvit.
Vzhledem k tomu, že ani jedna z uvedených překážek nespadá do okruhu překážek, za které by zaměstnancům od zaměstnavatele příslušela náhrada mzdy, nemusí se dotčení zaměstnavatelé těchto výdajů obávat. Postup a konečný důsledek bude tak při zvolení kterékoliv z popsaných překážek stejný. Dotčený zaměstnanec pak musí svého zaměstnavatele o vzniklé překážce v práci řádně informovat, nejlépe předložením samotného povolávacího rozkazu, v opačném případě totiž může být jeho absence považována za neomluvenou, což může vést až k rozvázání pracovního poměru.
Aktuální informace k činnosti pracovišť odboru azylové a migrační politiky
S ohledem na mimořádnou situaci je provoz všech pracovišť, včetně objednávací linky, odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR omezen a soustředěn primárně na agendu spojenou s uprchlíky z Ukrajiny, kteří žádají o speciální dlouhodobé vízum. Pro ostatní cizince tak platí, že je možné vyřídit jen nezbytnou pobytovou agendu, která vyžaduje osobní účast, a to dle posouzení daného pracoviště dle jeho kapacit. Vše ostatní je vyřizováno korespondenčně. Pro uprchlíky z Ukrajiny, tj. žadatele o speciální dlouhodobé vízum, byly na výše uvedených pracovištích zavedeny mimořádné úřední hodiny. Dle výše zmíněného krizového opatření Ministerstva vnitra ČR došlo také k rozšíření pravomoci úředníků Ministerstva vnitra, policistů a hasičů, kteří mají právo v případě nutnosti nově příchozím uprchlíkům určit, kde konkrétně se mohou registrovat nebo žádat o speciální dlouhodobé vízum.
Diskuze k článku ()