Články s tagem: zaměstnanec

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Již koncem minulého roku předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákoníku práce, která by měla především provést transpozici příslušné evropské legislativy, konkrétně směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách (EU) 2019/1152 a tzv. Work-life balance směrnice (EU) 2010/18, u kterých lhůta pro jejich transpozici do českého práva uplynula v létě roku 2022.

Smluvní strany se mohou dohodnout, že se pracovní smlouva bude řídit jiným než českým právem. Jak ale postupovat v případech, kdy taková pracovní smlouva poskytuje menší ochranu, než právo české?

Praha 15. června (ČTK) - Práce na dohody zřejmě bude v zákoně přesněji vymezena, čímž bude předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku.

Brno 5. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) potvrdil verdikt, podle kterého český zákoník práce chrání zahraniční pracovníky v Česku i za situace, kdy je smlouva se zaměstnavatelem po vzájemné dohodě uzavřená podle práva jiného státu. Rozsudek nedávno vynesl velký senát Nejvyššího soudu (NS).

Jak má zaměstnavatel postupovat, pokud mu zaměstnanec předloží lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v důsledku toho nemůže ze dne na den sjednanou práci vykonávat?

Na konci ledna 2023 MPSV zveřejnilo revidované znění novely zákoníku práce po vypořádání připomínek. Novela zákoníku práce by měla v letošním roce přinést řadu změn, které se projeví mimo jiné v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti.

Novelu zákoníku práce, kterou předložilo MPSV, schválila vláda. Návrhem především dochází ke transpozici několika směrnic, novela ale přináší i další novinky nad rámec transpozice. Mezi hlavní změny patří zakotvení práce na dálku. Novinkou bude mimo jiné možnost poskytnout zaměstnancům na home office náhrady nejběžnějších nákladů formou paušálu. Takzvaným „dohodářům“ přináší novela větší předvídatelnost práce a právo na dovolenou.

Jednání za právnickou osobu se může jevit jako zdánlivě jednoduché téma, nicméně praxe ukazuje, že mnohdy členové orgánů či zaměstnanci právnických osob nemají správnou vědomost o tom, zda jsou oprávněni právnickou osobu zastoupit či nikoliv.

Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Možné navýšení sociálních odvodů OSVČ si pak začalo žít svým vlastním životem.

V souvislosti s připravovanou novelou zákoníku práce mohly leckomu uniknout některé změny, které zákoník práce doznal koncem roku 2022.

Zákoník práce přinese v roce 2023 rozsáhlé změny. Zejména zaměstnavatelé můžou očekávat nové povinnosti, které na ně s chystanou novelou zákoníku práce dopadnou. Navrhovány jsou podstatné změny zejména v oblasti dohod mimo pracovní poměr, regulace práce z domova či komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Zákoník práce rozlišuje postup doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci, kterému se věnuje poměrně rozsáhle v ust. § 334 až § 336 a dále postup doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli, kterému je věnováno ust. § 337 zákoníku práce. Doručování zaměstnancem zaměstnavateli má určité odlišnosti od doručování opačného zaměstnavatelem zaměstnanci.

Od tohoto roku mohou zaměstnavatelé uplatňovat slevu 5 % na sociálním pojištění placeném zaměstnavatelem. Cílem novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je motivovat k zaměstnávání osob, které z důvodu věku nebo různých životních situací nemohou pracovat na plný úvazek.

Starostky a starostové nemají pod svými křídly pouze obec samotnou, ale rovněž osoby, které se na jejím chodu podílejí. Zaměstnanci obce se nicméně nezodpovídají jen starostovi ale i jiným osobám v rámci obecní hierarchie. Jak se vyznat v pracovněprávních vztazích v obci?

Podstatou pracovního poměru je závazek zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, a závazek zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

„Víza Vander Elst“ pro státní příslušníky třetích zemí s trvalým pobytem a pracovním povolením v členském státě EU mohou být vydávána také ukrajinským uprchlíkům za účelem poskytování služeb v jiné zemi EU, např. v Německu. Týká se to přibližně jednoho milionu ukrajinských uprchlíků, kteří nyní pracují v EU.

Povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci na dovolenou vzniklo právo, nemusí být vždy splněna.

K otázce, co je správní rozhodnutí podle § 68 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“), existuje poměrná bohatá judikatura správních soudů. To ale nemusí znamenat, že rozhodovací praxe správních soudů je u určitých správních úkonů ustálená.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.).

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Podle tohoto ustanovení může každý občan činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Jednoduchá otázka, na níž existuje jednoduchá odpověď – zaměstnavatel je tím, kdo má právo, ale i povinnost určit čerpání dovolené, a také tím, kdo i již odsouhlasenou dovolenou může zrušit. Z pobytu od moře či poznávacího zájezdu je dokonce oprávněn zaměstnance povolat předčasně zpět do práce.

Postavení zaměstnance si dle Nejvyššího soudu zasluhuje zvláštní ochranu i v kontextu problematiky přímé odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě.

Jak je to s nepřímým útokem zaměstnance na majetek zaměstnavatele a důvodností okamžitého zrušení pracovního poměru?

Oběti pracovních úrazů či nemoci z povolání si každý rok 28. dubna připomínají Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku se s úrazy v zaměstnání setká více než 40 000 lidí, drtivá většina z nich má nárok na odškodnění.