Jak správně doručovat písemnosti zaměstnavateli?
Zákoník práce rozlišuje postup doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci, kterému se věnuje poměrně rozsáhle v ust. § 334 až § 336 a dále postup doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli, kterému je věnováno ust. § 337 zákoníku práce. Doručování zaměstnancem zaměstnavateli má určité odlišnosti od doručování opačného zaměstnavatelem zaměstnanci.
Doručování písemností zaměstnavateli
Pokud zaměstnanec doručuje písemnost zaměstnavateli, řídí se proces doručování pravidly uvedenými v ust. § 337 zákoníku práce. Zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Může ji však také doručit předáním na pracovišti nejbližšímu nadřízenému nebo odevzdat na jiném místě, kam se zpravidla zaměstnavateli písemnosti doručují (podatelna, sekretariát). Slovo “zpravidla” znamená, že zaměstnanec může písemnost doručovat zaměstnavateli i jiným způsobem, tedy i rovnou přistoupit k doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile písemnost zaměstnavatel převzal.
Zaměstnanci (na rozdíl od zaměstnavatele) zákon neukládá ani způsob, ani pořadí způsobů, jimiž má zaměstnavateli doručovat. Zaměstnanec tak může doručovat zaměstnavateli osobně (tento způsob zákon zmiňuje), ale i jakýmkoli jiným způsobem (např. prostřednictvím držitele poštovní licence nebo jiného provozovatele poštovních služeb). Není ani nutné předání v místě sídla zaměstnavatele (které zákon příkladmo uvádí), ale je možné i předání v místě bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, předání v místě provozovny zaměstnavatele, v níž zaměstnanec pracuje, osobním předáním vedoucím zaměstnancům zaměstnavatele, kteří jsou nadřízeni zaměstnanci, nebo předáním prostřednictvím pověřené osoby. Písemnost je řádně zaměstnavateli doručena také tehdy, převzal-li ji jeho zmocněnec nebo jiný zástupce.
Písemnost určená je doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice zaměstnavatele tím, že zaměstnavatel získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Oproti doručování písemností zaměstnavatelem nemusí zaměstnanec doručovat zaměstnavateli písemnost do vlastních rukou. Ustanovení § 337 odst. 1 zákoníku práce dále ukládá zaměstnavateli povinnost písemně zaměstnanci potvrdit doručení písemnosti, pokud o to zaměstnanec požádá.
Doručování zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací
Pokud s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli také prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Souhlasí-li zaměstnavatel s doručováním písemností prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, lze využít také této možnosti, pokud jsou obě smluvní strany držiteli uznávaného elektronického podpisu.
Písemnost určená zaměstnavateli doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěnou svou uznávanou elektronickou pečetí. Doručení písemnosti určené zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnavatel do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnanci její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěnou svou uznávanou elektronickou pečetí.
Z ust. § 337 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec může písemnost určenou zaměstnavateli doručovat prostřednictvím sítě anebo služby elektronických komunikací za těchto podmínek:
- zaměstnavatel s tím souhlasí,
- zaměstnavatel oznámil (zaměstnanci) elektronickou adresu pro doručování,
- jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel jsou držiteli uznávaného elektronického podpisu (zaměstnavatel případně uznávané elektronické pečetě).
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



