Náhrada mzdy za nemocenskou se od roku 2022 zvýší
Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky zvýšení redukčních hranic od 1. ledna 2022 zvyšuje.
Náhrada mzdy (platu, odměny), kterou poskytuje zaměstnavatel v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) zaměstnance, i navazující tzv. nemocenská vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení se díky novým redukčním hranicím od Nového roku 2022 zvyšuje.
Pro úpravu výdělku zaměstnance (respektive vyměřovacího základu) se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví).
Pro rok 2022 se tedy vychází z vyměřovacího základu roku 2020, který se určuje z vyhlášené průměrné mzdy dle nařízení vlády č. 356/2021 Sb., jež bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů:
Redukční hranice pro nemocenské:
Redukční hranice
První
Druhá
Třetí
2021
1 182 Kč
1 733 Kč
3 545 Kč
2022
1 298 Kč
1 946 Kč
3 892 Kč
Redukční hranice pro náhradu mzdy (1. – 14. den pracovní neschopnosti) se vypočte z redukční hranice pro nemocenské vynásobením koeficientem 0,175:
Redukční hranice
První
Druhá
Třetí
2021
206,85 Kč
310,28 Kč
620,38 Kč
2022
227,15 Kč
340,55 Kč
681,10 Kč
Výpočet náhrady mzdy probíhá ve třech krocích:
- Stanoví se průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy stejným způsobem jako výdělek pro pracovněprávní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.
- Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Vypočtené částky se sečtou a získáme upravený redukovaný základ.
- Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % upraveného redukovaného základu. Zaokrouhluje se na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
Zdroj: bnt journal
https://www.podnikatel.cz/clanky/nahrada-mzdy-se-od-roku-2022-razantne-zvysi/
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
