Náhrada mzdy za nemocenskou se od roku 2022 zvýší
Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky zvýšení redukčních hranic od 1. ledna 2022 zvyšuje.
Náhrada mzdy (platu, odměny), kterou poskytuje zaměstnavatel v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) zaměstnance, i navazující tzv. nemocenská vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení se díky novým redukčním hranicím od Nového roku 2022 zvyšuje.
Pro úpravu výdělku zaměstnance (respektive vyměřovacího základu) se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví).
Pro rok 2022 se tedy vychází z vyměřovacího základu roku 2020, který se určuje z vyhlášené průměrné mzdy dle nařízení vlády č. 356/2021 Sb., jež bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů:
Redukční hranice pro nemocenské:
Redukční hranice
První
Druhá
Třetí
2021
1 182 Kč
1 733 Kč
3 545 Kč
2022
1 298 Kč
1 946 Kč
3 892 Kč
Redukční hranice pro náhradu mzdy (1. – 14. den pracovní neschopnosti) se vypočte z redukční hranice pro nemocenské vynásobením koeficientem 0,175:
Redukční hranice
První
Druhá
Třetí
2021
206,85 Kč
310,28 Kč
620,38 Kč
2022
227,15 Kč
340,55 Kč
681,10 Kč
Výpočet náhrady mzdy probíhá ve třech krocích:
- Stanoví se průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy stejným způsobem jako výdělek pro pracovněprávní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.
- Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Vypočtené částky se sečtou a získáme upravený redukovaný základ.
- Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % upraveného redukovaného základu. Zaokrouhluje se na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
Zdroj: bnt journal
https://www.podnikatel.cz/clanky/nahrada-mzdy-se-od-roku-2022-razantne-zvysi/
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




