Sleva 5% na sociálním pojištění pro zaměstnavatele u vybraných zaměstnanců
Od tohoto roku mohou zaměstnavatelé uplatňovat slevu 5 % na sociálním pojištění placeném zaměstnavatelem. Cílem novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je motivovat k zaměstnávání osob, které z důvodu věku nebo různých životních situací nemohou pracovat na plný úvazek.
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají vybrané zaměstnance se zkrácenou pracovní dobou, budou moci již za únor 2023 uplatnit slevu 5% na sociálním pojištění.
Do vybrané kategorie zaměstnanců patří:
- Zaměstnanec starší 55 let.
- Zaměstnanec, který pečuje o vlastní dítě mladší 10 let, nebo o dítě, které má v péči.
- Zaměstnanec pečující o osoby blízké závislé na pomoci jiné osoby
- Středoškolský nebo vysokoškolský student, s výjimkou dálkového, večerního, distančního a kombinovaného studia.
- Zaměstnanec, který v předchozích 12ti měsících nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci.
- Osoba se zdravotním postižením.
Sleva na pojistném se týká také osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah jejich sjednaného pracovního úvazku. Podmínky pro uplatnění měsíční slevy:
- pracovní doba činí nejméně 8 hodin, avšak nepřekročí 30 hodin týdně;
- vyměřovací základ ze všech zaměstnání u téhož zaměstnavatele nepřesáhne 1,5násobek průměrné mzdy a současně
- vyměřovací základ ze všech zaměstnání u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci nepřesáhne 1,15 % průměrné mzdy.
Podmínky na slevu na pojistném musí být splněny po celou dobu pracovního poměru v celém měsíci. Pokud má zaměstnanec více zaměstnání, slevu uplatňuje první zaměstnavatel, který tuto slevu oznámil na ČSSZ.
Zaměstnavatel musí elektronicky oznámit ČSSZ jeden měsíc před dnem, od kterého chce slevu za zaměstnance uplatňovat, nejdéle před podáním přehledu o výši pojistného za konkrétní měsíc, za který slevu na pojistném za zaměstnance uplatňuje.
Zaměstnavatel uvede uplatňující slevu na pojistném na tiskopisu Přehled o výši pojistného na ČSSZ.
Zdroj: zákon č. 216/2022 Sb.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
