Nejdůležitější změny chystané velké novely zákoníku práce
Zákoník práce přinese v roce 2023 rozsáhlé změny. Zejména zaměstnavatelé můžou očekávat nové povinnosti, které na ně s chystanou novelou zákoníku práce dopadnou. Navrhovány jsou podstatné změny zejména v oblasti dohod mimo pracovní poměr, regulace práce z domova či komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Důvodem navrhovaných změn je nejen transpozice směrnic Evropské Unie posilujících práva zaměstnanců, ale také požadavky praxe či digitalizace. Přinášíme stručný přehled těch nejzásadnějších očekávaných novinek navrhovaných v novele zákoníku práce.
Podstatné změny nás čekají v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – tzv. DPP a DPČ. Výrazně se sníží jejich flexibilita, jelikož se na ně začnou vztahovat rigidnější pravidla „klasického“ pracovního poměru. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhnout pracovní dobu i pro zaměstnance na dohodu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby. Zaměstnance s ním nebo s jeho změnou přitom musí seznámit nejpozději 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné lhůtě. Zaměstnanci „na dohodu“ budou mít také právo na poskytnutí veškerých překážek v práci a za stanovených podmínek i právo na dovolenou. Zaměstnavatel jim rovněž bude muset garantovat poskytnutí odpočinku, příplatku nebo náhradního volna, případně náhradu odměny za práci v noci, během víkendu, státního svátku nebo ve ztíženém pracovním prostředí.
Řada novinek se týká výkonu práce na dálku. Novela pro tuto formu práce nově stanovuje konkrétní pravidla za účelem její regulace a zavedení právní jistoty pro obě strany. Zaměstnanec bude nově moci požádat o umožnění výkonu práce na dálku a v případě, že mu zaměstnavatel nevyhoví, bude zaměstnavatel povinen toto své rozhodnutí vždy písemně odůvodnit. Předpokladem pro výkon práce z domova bude písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která bude muset obsahovat alespoň zákonem vymezené náležitosti (např. místo výkonu práce, pracovní dobu, způsoby komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem či způsobu přidělování práce). Navržena je i úprava zjednodušené náhrady nákladů v této oblasti, a to formou poskytování paušální částky zahrnující většinu obvyklých druhů nákladů zaměstnance (půjde o hodinový paušál na plyn, elektřinu, vodu a odpad). Nově bude dále mít zaměstnavatel přímo ze zákona povinnost umožnit výkon práce na dálku u specifických kategorií zaměstnanců, nebudou-li tomu bránit vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. Na práci z domova by tak měly mít právo zejména zaměstnanci pečující o dítě do 15 let nebo těhotné ženy, které zaměstnavatele o umožnění výkonu práce na dálku požádají. Nadto bude zaměstnavatel dále nově povinen u i těchto zaměstnanců písemně odůvodnit případné zamítnutí žádosti o výkon práce na dálku, či o kratší pracovní dobu, jinou vhodnou úpravu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Dále by měl být zaměstnavatel nově povinen vyhovět písemné žádosti těchto zaměstnanců o obnovení původních pracovních podmínek.
Poslední novinkou zmíněnou v tomto přehledu je zavádění digitalizace při doručování pracovněprávních dokumentů. Tato novinka jde nad rámec transpozice výše uvedených směrnic a její nutnost vyvstala s potřebou praxe. Navrhovaná novela zákoníku práce mj. zamýšlí ustanovit možnost zasílat vybranou dokumentaci přes e-mail či datovou schránku. Základní zásady vzniku pracovního poměru zůstávají v současné podobě. Nově se však navrhuje že, pokud dojde k uzavření pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo jejich změny elektronicky, bude zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na vlastní elektronickou adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil. Zaměstnanec bude mít následně právo od takto uzavřené pracovní smlouvy ve stanovené lhůtě odstoupit. Odstoupení bude vyžadovat písemnou formu a bude možné jen pokud zaměstnanec již nezačal pracovat. Navrhovaná nová pravidla pro elektronické podepisování a doručování písemností by měla přinést větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů a tím odlehčit administrativě spojené se vznikem, změnami či ukončováním pracovního poměru, která je v praxi doposud uskutečňována především v listinné podobě.
Je otázkou, v jaké podobě a kdy bude chystaná novela zákoníku práce nakonec schválena, vzhledem k tomu, že je tento návrh teprve na začátku legislativního procesu. Případné změny a další legislativní vývoj budeme samozřejmě sledovat a informovat o nich na našich stránkách.
Důvodová zpráva
Tisková zpráva MPSV
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



