Nejdůležitější změny chystané velké novely zákoníku práce
Zákoník práce přinese v roce 2023 rozsáhlé změny. Zejména zaměstnavatelé můžou očekávat nové povinnosti, které na ně s chystanou novelou zákoníku práce dopadnou. Navrhovány jsou podstatné změny zejména v oblasti dohod mimo pracovní poměr, regulace práce z domova či komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Důvodem navrhovaných změn je nejen transpozice směrnic Evropské Unie posilujících práva zaměstnanců, ale také požadavky praxe či digitalizace. Přinášíme stručný přehled těch nejzásadnějších očekávaných novinek navrhovaných v novele zákoníku práce.
Podstatné změny nás čekají v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – tzv. DPP a DPČ. Výrazně se sníží jejich flexibilita, jelikož se na ně začnou vztahovat rigidnější pravidla „klasického“ pracovního poměru. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhnout pracovní dobu i pro zaměstnance na dohodu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby. Zaměstnance s ním nebo s jeho změnou přitom musí seznámit nejpozději 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné lhůtě. Zaměstnanci „na dohodu“ budou mít také právo na poskytnutí veškerých překážek v práci a za stanovených podmínek i právo na dovolenou. Zaměstnavatel jim rovněž bude muset garantovat poskytnutí odpočinku, příplatku nebo náhradního volna, případně náhradu odměny za práci v noci, během víkendu, státního svátku nebo ve ztíženém pracovním prostředí.
Řada novinek se týká výkonu práce na dálku. Novela pro tuto formu práce nově stanovuje konkrétní pravidla za účelem její regulace a zavedení právní jistoty pro obě strany. Zaměstnanec bude nově moci požádat o umožnění výkonu práce na dálku a v případě, že mu zaměstnavatel nevyhoví, bude zaměstnavatel povinen toto své rozhodnutí vždy písemně odůvodnit. Předpokladem pro výkon práce z domova bude písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která bude muset obsahovat alespoň zákonem vymezené náležitosti (např. místo výkonu práce, pracovní dobu, způsoby komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem či způsobu přidělování práce). Navržena je i úprava zjednodušené náhrady nákladů v této oblasti, a to formou poskytování paušální částky zahrnující většinu obvyklých druhů nákladů zaměstnance (půjde o hodinový paušál na plyn, elektřinu, vodu a odpad). Nově bude dále mít zaměstnavatel přímo ze zákona povinnost umožnit výkon práce na dálku u specifických kategorií zaměstnanců, nebudou-li tomu bránit vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. Na práci z domova by tak měly mít právo zejména zaměstnanci pečující o dítě do 15 let nebo těhotné ženy, které zaměstnavatele o umožnění výkonu práce na dálku požádají. Nadto bude zaměstnavatel dále nově povinen u i těchto zaměstnanců písemně odůvodnit případné zamítnutí žádosti o výkon práce na dálku, či o kratší pracovní dobu, jinou vhodnou úpravu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Dále by měl být zaměstnavatel nově povinen vyhovět písemné žádosti těchto zaměstnanců o obnovení původních pracovních podmínek.
Poslední novinkou zmíněnou v tomto přehledu je zavádění digitalizace při doručování pracovněprávních dokumentů. Tato novinka jde nad rámec transpozice výše uvedených směrnic a její nutnost vyvstala s potřebou praxe. Navrhovaná novela zákoníku práce mj. zamýšlí ustanovit možnost zasílat vybranou dokumentaci přes e-mail či datovou schránku. Základní zásady vzniku pracovního poměru zůstávají v současné podobě. Nově se však navrhuje že, pokud dojde k uzavření pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo jejich změny elektronicky, bude zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na vlastní elektronickou adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil. Zaměstnanec bude mít následně právo od takto uzavřené pracovní smlouvy ve stanovené lhůtě odstoupit. Odstoupení bude vyžadovat písemnou formu a bude možné jen pokud zaměstnanec již nezačal pracovat. Navrhovaná nová pravidla pro elektronické podepisování a doručování písemností by měla přinést větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů a tím odlehčit administrativě spojené se vznikem, změnami či ukončováním pracovního poměru, která je v praxi doposud uskutečňována především v listinné podobě.
Je otázkou, v jaké podobě a kdy bude chystaná novela zákoníku práce nakonec schválena, vzhledem k tomu, že je tento návrh teprve na začátku legislativního procesu. Případné změny a další legislativní vývoj budeme samozřejmě sledovat a informovat o nich na našich stránkách.
Důvodová zpráva
Tisková zpráva MPSV
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




