Články s tagem: soudní rozhodnutí

Nejvyšší soud[1] se zabýval případem rozdělení majetku bývalého profesionálního sportovce při rozvodovém řízení za situace, kdy on nadstandardně vydělával, zatímco žena mu poskytovala doma zázemí.

Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?

Každý společník má právo podat soudu návrh na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti[1]. Zákon stanoví k uplatnění tohoto práva určité podmínky – zejména pak stanoví lhůtu pro podání návrhu. Soud následně v nesporném řízení rozhodne, zda dané usnesení zůstane v platnosti, nebo ho zruší.

Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.

Běžná praxe zaměstnavatelů spočívající v udělení výpovědi pro jistotu v situaci, kdy již se zaměstnancem zrušili okamžitě pracovní poměr, se nemusí vyplatit.

Nadpis tohoto článku představuje otázku, kterou si klade celá řada rodičů, ale i členové odborné veřejnosti. V praxi je čím dál více patrné, že v oblasti vyživovací povinnosti chybí možnost snížit dříve stanovené výživné předběžným opatřením. V současné době je toto prakticky nemožné a rodiči, kterému se podstatně změní poměry, nezbývá než podat k soudu návrh na snížení výživného či se domáhat odkladu výkonu rozhodnutí.

V občanském soudním procesu chybí uložení povinnosti složit zálohu na náklady řízení.

Stanovení výše výživného má být v první řadě ponecháno na dohodě rodičů. V případě, kdy se rodiče nedohodnou nebo je dohoda zjevně proti zájmům dítěte, rozhoduje o výživném soud. Výši výživného soud zpravidla určuje na základně potvrzení o výši příjmu, které je pokládáno za jedno z nejprokazatelnějších vodítek k určení majetkových poměrů rodičů. Jak se ovšem vypočítává výživné, když je rodič osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která nemá potvrzení o výši příjmu a uplatňuje paušální výdaj?

Tento článek přináší krátké zamyšlení nad otázkou rubopisace kmenového listu na základě plné moci vystavené společníkem společnosti s ručením omezeným. V praxi totiž může nastat situace, kdy společník společnosti udělí zmocněnci generální plnou moc k výkonu veškerých práv společníka a zmocněnec následně na základě této plné moci provede rupobisaci kmenového listu na třetí osobu.

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.

V článku se věnuji tématu zastavení trestního stíhání z důvodu jeho nepřiměřené délky, když výslovná úprava v trestním řádu chybí, ale judikatura závěry o zastavení trestního stíhání dovozuje.

Většina sporů o péči o dítě je o snaze rodičů získat větší podíl na péči než druhý rodič. Nejsou ale raritní případy, kdy jeden z bývalých partnerů podá k soudu návrh na úpravu péče a požaduje rovnoměrné rozdělení péče, avšak druhý rodič více času s dítětem nechce či nemůže.

V nedávném rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 26 Cdo 3644/2022-139 ze dne 14. 3. 2023 byla řešena otázka, zda má nový nájemce povinnost k náhradě vůči předchozímu nájemci za převzetí jeho zákaznické základny.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019-209 ze dne 26. 2. 2021 zabýval otázkou, která se týkala podmínek, za kterých lze sjednat mzdu zaměstnance s přihlédnutím k případné práci přesčas.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku zaobírá otázkou, v jakém rozsahu podle současné zákonné úpravy přechází práva a povinnosti z nájemního vztahu na nového vlastníka pronajaté věci.

Nejvyšší soud se zabýval právní otázkou důsledků plynoucích z převodu dluhopisu v rozporu s dohodou dlužníka a věřitele. Jádro rozhodnutí spočívá v nutnosti zohlednit ujednání a záměry stran zúčastněných na převodu dluhopisů.

Nejvyšší soud se v nedávném rozsudku zabýval otázkou platnosti závazků vyplývajících z trojstranné rezervační smlouvy, která spadá pod režim zákona o realitním zprostředkování.

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Názory na počátek běhu promlčecí lhůty v případě, kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele, se v odborné literatuře podstatně rozchází.

Svěřenské fondy jsou stále běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen vytváří, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Okresní soud Praha-východ rozhodl ve sporu klienta zastoupeného Frank Bold Advokáty a Českého Energetického Dodavatele (ČED) ohledně náhrady škody za ukončení dodávek elektřiny dle smlouvy uzavřené na dobu určitou s fixně sjednanou cenou. ČED se odvolával na objektivní nemožnost plnění, kterou však nebyl schopen u soudu prokázat.

Autor si dává za cíl v tomto článku přehledně osvětlit institut neúměrného zkrácení a popsat situace, kdy k němu dochází v rámci realitní praxe.

Federální Nejvyšší soud Spojených států vynesl na konci června několik velmi důležitých verdiktů, které vyvolaly v americké společnosti značné kontroverze. Ve světle trojice rozhodnutí Biden v. Nebraska (anulování studentského dluhu), SFA v. Harvard (tzv. affirmative action/"pozitivní diskriminace") a 303 Creative LLC v. Elenis (otázka výhrady svědomí) však bylo poněkud upozaděno jedno další podstatné rozhodnutí, konkrétně Counterman v. Colorado.