Rozsah přechodu práv a povinností z nájemního vztahu na nabyvatele pronajaté věci
Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku zaobírá otázkou, v jakém rozsahu podle současné zákonné úpravy přechází práva a povinnosti z nájemního vztahu na nového vlastníka pronajaté věci.
Obecně se přechodem práv a povinností zabývá § 2221, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který nám říká, že se změnou vlastníka věci na nabyvatele přechází i práva a povinnosti z nájmu. Zároveň k tomu ve druhém odstavci dodává, že pro nabyvatele jsou závazná pouze v případě, že o těchto právech a povinnostech věděl. Obsahově shodné ustanovení se nacházelo i v ustanovení § 680 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tudíž se v tomto případě NS rozhodl přihlásit k dřívější ustálené soudní praxi, viz rozsudek NS, sp. zn. 26 Cdo 652/2013, ze dne 29. 5. 2013.
Soud konstatoval, že „obě ustanovení upravují zvláštní případ sukcese, s nímž je spojen přechod práv a povinností pronajímatele z nájemního vztahu na nabyvatele ex lege, nastane-li skutečnost, s níž zákon uvedený důsledek spojuje“. Nabyvatel vstupuje do původních nájemních vztahů, a to se všemi základními obsahovými atributy (jako je předmět nájmu a zákonné povinnosti z tohoto vztahu nebo z nájemní smlouvy). Výjimku v těchto případech tvoří práva a povinnosti ze vztahů, které mají samostatný právní režim daný právním důvodem vzniku, kterými mohou být např. peněžité pohledávky, které vznikly za trvání původního nájemního vztahu.
Smyslem této sukcese je, aby byla zajištěna kontinuita nájemního vztahu na straně pronajímatele pro případ změny vlastnictví pronajaté věci. Proto na nabyvatele nepřechází závazky jeho právního předchůdce, které přesahují rámec nájemního vztahu, ale pouze práva a povinnosti příznačné pro nájem, kde platí, že právní nástupnictví se týká celého obsahu nájemního vztahu, čili jak na podstatné složky jako je způsob výpočtu nebo jiné určení nájemného, tak i na pravidelné, např. čas plnění nájemného, tak na nahodilé. Mimo to na nového pronajímatele přechází právo na nájemné, i povinnost nájemce toto nájemné platit novému pronajímateli.
Jestliže se např. původní pronajímatel domluvil s nájemcem, že nájemné bude hrazeno postupným započítáváním, nelze toto ujednání považovat za typické pro nájemní vztah, tudíž na nového pronajímatele tato povinnost nepřechází.
Zdroj:
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 26 Cdo 1534/2022, ze dne 8. 2. 2023
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




