Frank Bold Advokáti uspěli s žalobou proti Českému Energetickému Dodavateli, který klientovi ze dne na den přestal dodávat elektřinu
Okresní soud Praha-východ rozhodl ve sporu klienta zastoupeného Frank Bold Advokáty a Českého Energetického Dodavatele (ČED) ohledně náhrady škody za ukončení dodávek elektřiny dle smlouvy uzavřené na dobu určitou s fixně sjednanou cenou. ČED se odvolával na objektivní nemožnost plnění, kterou však nebyl schopen u soudu prokázat.
ČED klientovi v prosinci 2021 oznámil ukončení dodávek elektřiny, a to s odkazem na nepředvídatelný růst ceny energií na velkoobchodních trzích, který měl být pro dodavatele likvidační. Následujících několik měsíců proto klient musel odebírat elektřinu od dodavatele poslední instance, a to za zhruba trojnásobnou cenu.
Aniž by soud rozporoval růst cen elektřiny, neshledal, že by existovaly okolnosti vedoucí k následné objektivní nemožnosti plnění. Tu totiž musí prokázat dlužník, přičemž platí, že plnění není nemožné, pokud lze dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době. Hospodářská nemožnost plnění či subjektivní nemožnost plnění dodavatele tak zánik obchodního závazku nepřivodí.
Ačkoliv se ČED pokoušel argumentovat ve prospěch objektivní nemožnosti plnění z důvodu neočekávaného vývoje na trhu energií, soud rozhodl, že porušení smlouvy o dodávkách bylo založeno na zcela subjektivních důvodech dodavatele. Soud navíc poukázal na to, že k nárůstu cen energií docházelo postupně, a ČED zcela dobrovolným uzavřením smlouvy na konci roku 2019 přijal nepřiměřeně vysoké podnikatelské riziko.
Soud přiznal klientovi náhradu škody
Žalovaný ČED nepředložil téměř žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, a proto měl dle soudu dodávky elektřiny dále realizovat, byť za zvýšených nákladů. Nadto soud potvrdil naši argumentaci, že enormní zvýšení nákladů na plnění ze smlouvy není možné považovat za důvod zproštění se povinnosti k náhradě škody.
Jelikož ČED nebyl schopen prokázat objektivní nemožnost dodávek elektřiny, soud klientovi přiznal náhradu škody ve výši rozdílu mezi cenou elektřiny u ČED a u dodavatele poslední instance. Soud přiznal klientovi náhradu škody za období dva a půl měsíce, kdy klientovi dodával elektřinu dodavatel poslední instance, v celkové výši téměř půl milionu Kč.
Doporučujeme tedy, aby zákazníci, kterým jejich dodavatel, i přes smlouvu na dobu určitou s fixně sjednanou cenou, ukončil bez objektivního důvodu dodávky elektřiny, zvážili podání žaloby na náhradu škody.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
