Články s tagem: soudní rozhodnutí

Rodičovská odpovědnost je souborem nejvýznamnějších práv a povinností rodičů vůči dětem. Do obsahu rodičovské povinnosti nepatří pouze péče o dítě, ale rovněž zajišťování výchovy, citového a rozumového vývoje, ochrana dítěte atp.

Od rozhodnutí ESD z 9. 3. 2023 ve věci C-354/21 (Registrų centras VĮ) uplynuly téměř dva měsíce, ale dosud nejsou žádné reakce katastrálních úřadů v České republice, Litvě, ani dědických oddělení soudů nebo katastrálních úřadů v Německu.

Nejvyšší soud se v jednom ze svých aktuálních rozhodnutí zabýval otázkou, zda může shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) v rámci svých stanov podmínit opakovaný krátkodobý nájem jednotek souhlasem všech členů SVJ.

Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.

Změna vlastníka motorového vozidla v registru silničních vozidel v případě převodu vlastnického práva je poměrně jednoduchý proces, kdy k dosažení změny v podstatě postačí navštívit jakýkoliv obecní úřad s rozšířenou působností, kde na základě společné žádosti stávajícího a nového vlastníka bude proveden tzv. přepis vozidla. Avšak, co v případě že jedna ze smluvních stran nespolupracuje a neudělila druhé straně plnou moc?

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 zabýval otázkou, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry právnické osoby registrované v zahraničí.

Marks & Spencer („M&S“) uvedl v roce 2020 před Vánoci na trh sváteční řadu ginu, která byla prodávána v lahvi se třpytivými zlatými vločkami, zimním motivem a integrovaným světlem. M&S si současně obal lahve chránil několika průmyslovými vzory zapsanými ve Spojeném království. O rok později začal řetězec Aldi („Aldi“) prodávat gin, který nazval „The infusionist“.

Monitoring zaměstnanců, jak se ve zkratce říká rozličným metodám od jednoduchého hodnocení činnosti pracovníka automatizovanými prostředky až po sledování, které právní předpisy zakazují, vzbuzuje u zaměstnavatelů již dlouho rozpaky ­‑ kde najít tu správnou hranici oprávněných zájmů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Medializované případy, kdy pachatel odešel od soudu „pouze s podmínkou“, prohlubují veřejné mínění ohledně nespravedlivých a mírných trestů a vedou až k narušení důvěryhodnosti české justice. Je dostačující poukazovat na ty případy, které mají za úkol především šokovat čtenáře, ale zároveň jsou oproštěny od skutkových okolností případů, které jsou v souladu s individualizací trestů neodmyslitelně spojeny?

Judikatura v nedávné době stanovila konkrétní podmínky, kdy společnost nemusí vyplatit celý zisk akcionářům. Kromě odpovědí se však objevují i nové otázky.

Je možné hledět na vztah právnických osob, ve kterém jedna společnost ovlivňuje druhou, stejně jako na vztah fyzické osoby a osoby blízké? Lze v takovém případě přenechat předmět nájmu k užívání i bez souhlasu pronajímatele?

Prezentovaný článek věnuje pozornost povaze a důkazní síle doručenky jako standardního důkazního prostředku doručení písemnosti ve správním řízení. Článek v této souvislosti poukazuje na zásadní odlišnosti v právní úpravě doručenek v rámci různých procesních předpisů, kdy tyto rozdílné procesní úpravy vyvolávají v rozhodovací činnosti správních orgánů výkladové a aplikační problémy, které účastníky správního řízení v konečném důsledku nutí domáhat se svých veřejných subjektivních práv především cestou soudního řízení.

V nynější době je rozvodovost na poměrně vysoké úrovni, s čímž neoddělitelně souvisí taktéž problematika vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Tento proces může být mnohdy složitý a málokdy končí prvoinstančním rozhodnutím, když nezřídka dochází k podání odvolání a věc musí být řešena na úrovni odvolacích soudů.

Kontroverze skrz naskrz ohledně mírných trestů ukládaných za znásilnění je v posledních několika letech velkým společenským fenoménem. „Jednou trest a podruhé za podobný skutek podmínka,“ se můžeme doslýchat z médií. Jak je na tom rozhodovací praxe ve skutečnosti, a jak se deviantní pachatelé ke svému protiprávnímu jednání stavěli?

V současné době neustále roste počet domácích fotovoltaických elektráren (FVE). Napomáhá tomu skokový nárůst cen elektřiny, aktuálně poskytované dotace i snaha jednotlivců řešit zásobení svých domácností elektřinou více ekologicky. Tento trend však může zvláště v rezidenčních oblastech v praxi způsobovat problémy z hlediska sousedských sporů, zejména pokud se jeden vlastník rozhodne postavit určitou stavbu či případně nadstavit stávající objekt, čímž zastíní FVE na domě sousedního vlastníka.

Smluvní pokuta je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dlužníka motivovat ke splnění smluvní povinnosti. Jaké jsou její limity?

Znásilnění je nepochybně velmi závažnou problematikou naší společnosti, která vyvolává obrovský rozruch o to víc, pokud je obětí tohoto trestného činu osoba mladší patnácti let (dále jen “dítě”).

Smluvní pokuta je častým smluvním mechanismem postihujícím porušení sjednané povinnosti jednou ze smluvních stran. Jelikož však vůle stran nemůže být při sjednávání a uplatňování smluvní pokuty bezbřehá, obsahuje občanský zákoník řadu korekčních mechanismů; jedním z nich je tzv. moderace smluvní pokuty.

Vloni v listopadu se Soudní dvůr EU (SDEU) vyjádřil k otázce přístupnosti údajů v evidenci skutečných majitelů právnických osob. Frank Bold Advokáti přináší článek o tom, jak rozsudek dopadá na právní úpravu a jak ovlivní povinnosti subjektů zveřejňovat údaje o skutečných majitelích.

V důsledku eskalující hospodářské krize a souvisejících negativních dopadů na společnost v poslední době roste počet případů, kdy se dlužníci dostávají do prodlení s úhradou svých závazků vůči věřitelům.

Dočasná ochrana vstupuje (nejen) v České republice do druhého roku svého života. I nadále proto platí, že co mnozí označovali jako instrument a institut Společného evropského azylového systému, který je předem odsouzen k marginálnímu postavení, bude i pro příští rok udávat „trend“ migrační politiky v České republice i dalších členských státech Evropské unie.

Příspěvek se zaměřuje na aktuální soudní praxi odčiňování nemajetkové újmy, a to předně z oblasti zdravotnického práva. Cílem je nastínit recentní soudní praxi Nejvyššího a Ústavního soudu k této problematice, zhodnotit ji a případně i kriticky komentovat.

Nejvyšší soud potvrdil, že v případě v případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na převod nemovitosti, není písemná forma povinná.

Účinnost nového zákona o evidenci skutečných majitelů[1], který do českého práva transponoval novelu AML směrnice[2], s sebou v červnu 2021 přinesla vícero novinek – největšími z nich bylo zavedení sankcí za nesprávný nebo neúplný zápis (soukromoprávní – zneplatnění některých společnických a akcionářských práv; a veřejnoprávní – pokuta až do výše 500 000 Kč) a zpřístupnění některých informací široké veřejnosti.

Zrušení hranice 30 % uspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů neznamená automatické osvobození od zbytku dluhů, ačkoliv si to mnozí dlužníci myslí. Zrušení této hranice by mělo dlužníkům usnadnit vstup do oddlužení, nikoli je motivovat k žádné či zanedbatelné snaze v průběhu oddlužení.