Články s tagem: soudní rozhodnutí

Žádné ustanovení o skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání nestanoví, že by podmínkou výpovědi bylo prokázání naplnění výpovědního důvodu současně s výpovědí.

Podstatou pracovního poměru je závazek zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, a závazek zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Soudní dvůr Evropské unie zrušil rozhodnutí EU-US Privacy Shield, na základě kterého mohli správci a zpracovatelé doposud předávat osobní údaje z EU do Spojených států amerických. Pro předání osobních údajů tak budou muset být nyní vždy zkoumány konkrétní podmínky ochrany dat a národní orgány mohou předání kdykoliv zakázat.

Nejvyšší soud nedávno přijal do své sbírky usnesení, které jednoznačně rozptyluje jeden z mylných dojmů váznoucí na svěřenských fondech. Jedná se přitom o trestní rozhodnutí. O co šlo? A jaká je návaznost na starší insolvenční rozhodnutí?

Úmyslné předstírání výkonu práce může dle názoru Nejvyššího soudu představovat zvlášť hrubé porušení povinnosti ze strany zaměstnance.

Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?

Nejvyšší soud se opět zabýval podmínkami povolení nezbytné cesty, a to zejména ve vztahu k parametrům existujícího spojení nemovité věci s veřejnou cestou se zohledněním osobních poměrů vlastníka nemovité věci.

Ústavní soud ve svém nálezu ze srpna 2022 vytýká soudům přepjatý formalismus a upozorňuje na nezbytné aspekty výkladu skutečného obsahu právních jednání.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém recentním rozsudku ze dne 30. 9. 2022, č. j. 25 Cdo 3904/2020-281 zabýval otázkou únosné míry kritiky u osob, které se ucházejí o veřejné funkce.

Práce přesčas je jedním z institutů pracovního práva, jehož výkon připouští zákoník práce pouze ve výjimečných případech, přičemž je s ním tak spojena i řada právních konsekvencí, které mohou při nesprávném způsobu dodržování zákonných pravidel nastat.

Podle nedávného rozsudku Nejvyššího soudu je možné nepřevzít pronajímané nebytové prostory pro vady vylučující jejich řádné užívání a současně odstoupit od nájemní smlouvy. Občanský zákoník přitom počítá pouze s výpovědí jako jednoho z možného způsobu ukončení nájemní smlouvy.

Odpověď Nejvyššího soudu zní překvapivě „Ano“.

Rozsudek NS ze dne 29. 3. 2022 sp. zn. 23 Cdo 2637/2020 ujasnil, že se od obecné úpravy odstoupení od smlouvy dá smluvně odchýlit a sjednání účinku odstoupení od smlouvy je čistě dispozitivního charakteru.

Bývalý fotbalista, nynější fotbalový trenér Tomáš Řepka se soudil s bulvárním týdeníkem o legitimitu jeho sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody.

Nyní již také v oblasti správního řízení a správního soudnictví platí, že pokud poslední den desetidenní doby běžící od dodání písemnosti do datové schránky, jejímž uplynutím se písemnost doručí, připadne na sobotu, neděli nebo svátek, doba se prodlužuje a skončí nejbližší následující pracovní den.

Ústavní soud vyjasnil otázku důkazního břemene v medicínskoprávních sporech. Pojďme se na ni podívat ve světle konkrétního případu.

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

Praha 24. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví muselo zaplatit za prohrané soudy kvůli proticovidovým opatřením protistranám soudních sporů přes milion korun. Píše o tom dnešní deník MF Dnes.

V řízeních o nahrazení projevu vůle týkajících se nároků oprávněných osob dle zákona o půdě došlo v letošním roce k vyhlášení hned dvou zásadních nálezů Ústavního soudu vztahujících se k pravomoci soudů rozhodnout o dělení pozemků na základě předložených geometrických plánů.

Nejvyšší soud řešil situaci, kdy smluvní strany v rámci přípravy smlouvy o dílo k architektonické a urbanistické studii opomněly zakotvit odpovídající licenční ujednání, zejména pak práva objednatele pro změnu této studie.

Městský soud v Praze vydal zajímavý rozsudek, čj. 6 Af 20/2020, kterým určil, že v případě krátkodobých pronájmů nemovitostí přes platformy typu Airbnb se nejedná o pronájem nemovité věci, ale poskytování ubytovacích služeb.

Praha 11. srpna (ČTK) - Pražský městský soud dnes potvrdil zamítnutí žaloby Správy železnic, která se domáhala toho, aby byl prodej pozemků u nádraží Praha-Dejvice developerské firmě Amádeus Real prohlášen za neplatný.

Brno 18. června (ČTK) - Čech a cizinec, kteří ve Spojených státech společně osvojili děti a usilovali o uznání cizozemského rozhodnutí českou justicí, neuspěli po Ústavním soudu ani u Nejvyššího.

Brno 3. června (ČTK) - Verdikt nad mužem, který napsal na sociální síti nenávistný komentář pod fotografii prvňáků teplické základní školy, přezkoumá Nejvyšší soud.

Předvídatelnost a jednotnost soudního rozhodování či legitimní očekávání jsou základními prvky právní jistoty v právním státu. Moderní právní stát musí zajistit dostupnost textů soudních rozhodnutí i nižších soudů v oficiální elektronické podobě.