Články s tagem: soudní rozhodnutí

Úmyslné předstírání výkonu práce může dle názoru Nejvyššího soudu představovat zvlášť hrubé porušení povinnosti ze strany zaměstnance.

Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?

Nejvyšší soud se opět zabýval podmínkami povolení nezbytné cesty, a to zejména ve vztahu k parametrům existujícího spojení nemovité věci s veřejnou cestou se zohledněním osobních poměrů vlastníka nemovité věci.

Ústavní soud ve svém nálezu ze srpna 2022 vytýká soudům přepjatý formalismus a upozorňuje na nezbytné aspekty výkladu skutečného obsahu právních jednání.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém recentním rozsudku ze dne 30. 9. 2022, č. j. 25 Cdo 3904/2020-281 zabýval otázkou únosné míry kritiky u osob, které se ucházejí o veřejné funkce.

Práce přesčas je jedním z institutů pracovního práva, jehož výkon připouští zákoník práce pouze ve výjimečných případech, přičemž je s ním tak spojena i řada právních konsekvencí, které mohou při nesprávném způsobu dodržování zákonných pravidel nastat.

Podle nedávného rozsudku Nejvyššího soudu je možné nepřevzít pronajímané nebytové prostory pro vady vylučující jejich řádné užívání a současně odstoupit od nájemní smlouvy. Občanský zákoník přitom počítá pouze s výpovědí jako jednoho z možného způsobu ukončení nájemní smlouvy.

Odpověď Nejvyššího soudu zní překvapivě „Ano“.

Rozsudek NS ze dne 29. 3. 2022 sp. zn. 23 Cdo 2637/2020 ujasnil, že se od obecné úpravy odstoupení od smlouvy dá smluvně odchýlit a sjednání účinku odstoupení od smlouvy je čistě dispozitivního charakteru.

Bývalý fotbalista, nynější fotbalový trenér Tomáš Řepka se soudil s bulvárním týdeníkem o legitimitu jeho sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody.

Nyní již také v oblasti správního řízení a správního soudnictví platí, že pokud poslední den desetidenní doby běžící od dodání písemnosti do datové schránky, jejímž uplynutím se písemnost doručí, připadne na sobotu, neděli nebo svátek, doba se prodlužuje a skončí nejbližší následující pracovní den.

Ústavní soud vyjasnil otázku důkazního břemene v medicínskoprávních sporech. Pojďme se na ni podívat ve světle konkrétního případu.

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

Praha 24. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví muselo zaplatit za prohrané soudy kvůli proticovidovým opatřením protistranám soudních sporů přes milion korun. Píše o tom dnešní deník MF Dnes.

V řízeních o nahrazení projevu vůle týkajících se nároků oprávněných osob dle zákona o půdě došlo v letošním roce k vyhlášení hned dvou zásadních nálezů Ústavního soudu vztahujících se k pravomoci soudů rozhodnout o dělení pozemků na základě předložených geometrických plánů.

Nejvyšší soud řešil situaci, kdy smluvní strany v rámci přípravy smlouvy o dílo k architektonické a urbanistické studii opomněly zakotvit odpovídající licenční ujednání, zejména pak práva objednatele pro změnu této studie.

Městský soud v Praze vydal zajímavý rozsudek, čj. 6 Af 20/2020, kterým určil, že v případě krátkodobých pronájmů nemovitostí přes platformy typu Airbnb se nejedná o pronájem nemovité věci, ale poskytování ubytovacích služeb.

Praha 11. srpna (ČTK) - Pražský městský soud dnes potvrdil zamítnutí žaloby Správy železnic, která se domáhala toho, aby byl prodej pozemků u nádraží Praha-Dejvice developerské firmě Amádeus Real prohlášen za neplatný.

Brno 18. června (ČTK) - Čech a cizinec, kteří ve Spojených státech společně osvojili děti a usilovali o uznání cizozemského rozhodnutí českou justicí, neuspěli po Ústavním soudu ani u Nejvyššího.

Brno 3. června (ČTK) - Verdikt nad mužem, který napsal na sociální síti nenávistný komentář pod fotografii prvňáků teplické základní školy, přezkoumá Nejvyšší soud.

Předvídatelnost a jednotnost soudního rozhodování či legitimní očekávání jsou základními prvky právní jistoty v právním státu. Moderní právní stát musí zajistit dostupnost textů soudních rozhodnutí i nižších soudů v oficiální elektronické podobě.

Ač jsou momentálně z velké části prázdné, byty určené ke krátkodobému pronájmu zažívají v posledních letech boom. Jejich narůstající počet však zároveň znesnadňuje životy ostatním vlastníkům, kteří své jednotky využívají k bydlení. Ti tak stále více upozorňují na nutnost regulace tohoto typu pronájmu a sami hledají možnosti, jak alespoň částečně předcházet jeho negativním vlivům.

Letos je to 10 let od přijetí antidiskriminačního zákona. Veřejný ochránce práv nesmí zasahovat do rozhodovací činnosti soudů. Přesto se dnes zaměřím na rozhodnutí vydaná v antidiskriminačních věcech, jsou důležitá, protože dotvářejí právo.

Funkce judikatury v dnešním právním státě je nezbytně spjata s problematikou její praktické aplikace. Pro řádnou aplikaci je třeba mít především vymezeny a objasněny otázky samotného pojmu judikatury stejně jako její dostupnosti, legitimity její tvorby či zpracování soudních rozhodnutí.