Občanské právo

Na podzim 2016 spatřilo světlo světa rozhodnutí SDEU, které řeší přípustnost hypertextových odkazů vedoucích na internetu k dílům chráněným autorským právem. Toto rozhodnutí významným způsobem dotvořilo podmínky pro užívání hypertextových odkazů. Osoby, které na své stránky umísťují hypertextové odkazy za účelem dosažení zisku, si nově musí dávat větší pozor, kam a na co odkazují.

Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.

Již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, byla problematika formy plné moci předmětem častých diskuzí. Tyto ani po rekodifikaci soukromého práva neustaly, ba naopak získaly na intenzitě, a to především s ohledem na dikci § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), jež zapříčinila v praxi, zejména v korporátní oblasti, nemalé problémy.

Ustanovení § 19 občanského zákoníku („OZ“) přebralo z § 16 rakouského obecného občanského zákoníku (ABGB) jednu ze základních zásad moderní demokratické společnosti spočívající v přiznání vrozených, samotným rozumem a citem poznatelných přirozených práv každému člověku. Úprava výkonu a ochrany nezadatelných přirozených práv se nachází především v § 81 a násl. OZ, které se věnují osobnostním právům člověka.

Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.

Všichni to čekali, ale nikdo nevěděl, kdy k tomu dojde a jak to bude probíhat. Inu, napětí je u konce – na sklonku loňského roku parlament poprvé novelizačním rýčem prorazil panenskou povrchovou skrývku planety NOZ a zasel do ní první semínka z jistě dlouhé řady budoucích změn.

Mnoho podnikatelů umožňuje ve své provozovně zákazníkům sledovat TV či poslouchat rádio. Bohužel si však často nejsou vědomi toho, že to s sebou nese povinnosti vůči autorům a kolektivním správcům autorských děl. Nesplnění těchto povinností pak může mít neblahé finanční konsekvence.

Na sklonku roku 2016 vstoupila v platnost historicky první „technická“ novela zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku (a některých dalších souvisejících zákonů). Z pohledu svěřenských fondů je nejzásadnější novinkou povinná evidence svěřenských fondů, která se zřizuje k 1. 1. 2018.

Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné správy je společně s právem na informace, zrušením, změnou a sistací vadných správních aktů a jiných opatření, správně právní odpovědností a přímým donucením zárukou zákonnosti veřejné správy. Bez těchto záruk by nebylo možné zajistit zákonnou realizaci cílů a úkolů veřejné správy.

Kousli jste si někdy do čokoládové figurky a zjistili jste, že vůbec není čokoládová? V období Velikonoc bývá téma složení potravin rovněž aktuální, avšak já mám v úmyslu toto užít jako příměr v souvislosti s P2P (P2B) investicemi, které se před nedávným časem, a to zejména díky platformě ZONKY, v ČR značně zpopularizovaly a dostaly do podvědomí širší veřejnosti, když skrze zmíněnou platformu byly již zafinancovány úvěry[1] v hodnotě přes 0,5 mld. CZK.[2]

Právě dnes začíná další ročník odborného kongresu Právní prostor, jemuž již tradičně předcházela studentská soutěž Ukaž svou kreativitu. Autorka na dnešním společenském večeru převezme cenu, vy si ale její vítězný příspevěk můžete přečíst již nyní.

Dnešním příspěvkem bychom rádi oslovili všechny, kteří se zabývají tvorbou ale i pouhým provozem webových stránek, a věříme, že Vám pomůže vyvarovat se možných sporů.

Svěřenský fond je zvláštním druhem správy cizího majetku a jako nový institut jej do českého právního řádu zavedl nový občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014. S ohledem na spíše strohou právní úpravu a dosud chybějící judikaturu však vznikají nejasnosti při výkladu některých zákonných ustanovení.

Původní nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu na fyzickém nosiči a s ní související licence k neomezenému užívání je oprávněn tuto rozmnoženinu spolu s licencí prodat dalšímu nabyvateli. Pokud však fyzický nosič původně dodané rozmnoženiny počítačového programu je poškozen, zničen nebo ztracen, nesmí původní nabyvatel dodat novému nabyvateli svou záložní rozmnoženinu programu bez svolení nositele autorských práv.

Česká republika je říší free Wi-Fi zón. Dle posledních zpráv patří naše země v hustotě pokrytí free Wi-Fi zón k nejlepším na světě. Typicky se jedná o provozovatele hostinců, restaurací nebo obchodů, kteří svým zákazníkům, a někdy nejen jim, umožňují připojení k internetu zdarma pomocí vlastní Wi-Fi přípojky. S uvedeným však mohou být spojeny i komplikace, jimiž se aktuálně zabýval Soudní dvůr EU ve věci ve věci C-484/14 Tobias Mc Fadden v. Sony Music Entertainment Germany GmbH. Se závěry soudu bychom Vás tímto chtěli seznámit.

V rámci Evropské unie se zákazníci, zejména spotřebitelé, čím dál častěji setkávají s obchodníky provozujícími činnost v jiných členských státech, kteří jim odmítají zboží či služby prodat nebo upravují jejich cenu kvůli tomu, že daný zákazník je z jiného členského státu. Toto jednání lze označit jako neodůvodněné zeměpisné blokování, tzv. geo-blocking.

Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.

Od prvního ledna letošního roku došlo ke zrušení zákona o loteriích a právní úpravu hazardních her kompletně převzal zcela nový zákon o hazardních hrách. V důsledku těchto změn tak došlo i ke značné deregulaci tzv. spotřebitelských soutěží, které nyní již nebudou tak striktně omezeny a bude možné je za určitých podmínek pořádat, což je pro jejich potencionální provozovatele bezesporu vítanou změnou. Vzhledem k zakotvení nové definice pojmu hazardní hry bude na druhou stranu nutné být obezřetný za účelem předejití jejího naplnění při provozování spotřebitelských soutěží a vyhnutí se tak regulaci nového zákona.

Text článku se věnuje pravděpodobně zapomenutému účelu ustanovení § 337c odst. 4 věty první a druhé, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o uspokojování úroků a úroků z prodlení mladších a starších tří let od rozvrhového jednání), a to vzhledem ke zřejmé inspiraci tohoto ustanovení v předchozích právních úpravách.

V průběhu ledna a února 2017 postupně nabyla účinnosti převážná část novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), která je u tohoto zákona historicky první novelou od jeho přijetí v roce 2014. Některé změny však začnou platit až od ledna 2018.

Nevypořádané restituční nároky bude stát od roku 2018 uspokojoval pouze finančně, ne už prostřednictvím náhradních pozemků.

Byly tomu již tři roky, kdy vstoupil v účinnost zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Ani za tuto dobu se dosud nepodařilo zcela vyjasnit otázku týkající se výpočtu náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s ublížením na zdraví.

Nejvyšší soud v níže analyzovaném rozsudku[1] podal výklad k regresnímu nároku zdravotní pojišťovny vůči třetí osobě (zde rodiči dítěte), v důsledku jejíhož zaviněného protiprávního jednání zdravotní pojišťovna vynaložila náklady na léčbu.

"Zvykli jsme si žít na dluh a mnohdy bohužel nezodpovědně, což se poté projevuje právě i v narůstajícím počtu předlužených osob," uvádí k příčinám rostoucí zadluženosti českých domácností JUDr. Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. O nové či navrhované legislativní úpravě vztahů mezi dlužníky a věřiteli, finanční gramotnosti nebo osobním bankrotu si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Způsob a rozsah nakládání s osobními údaji se dynamicky vyvíjí s možnostmi, které uživatelům poskytují moderní technologie. Zejména v oblasti informačních technologií je zřejmý neustálý rozvoj a nové způsoby administrace interních procesů podnikatelů a zajištění nezbytných činností i prostřednictvím třetích osob. Jako příklad takového nástroje můžeme uvést tzv. cloud computing.