Rozsudek Nejvyššího soudu k regresnímu nároku zdravotní pojišťovny vůči rodiči dítěte
Nejvyšší soud v níže analyzovaném rozsudku[1] podal výklad k regresnímu nároku zdravotní pojišťovny vůči třetí osobě (zde rodiči dítěte), v důsledku jejíhož zaviněného protiprávního jednání zdravotní pojišťovna vynaložila náklady na léčbu.
Otec nechal svého devítiletého chlapce jezdit před domem bez dozoru na dětském motocyklu, který byl opatřen motorem. Chlapec pak na motorce vjel na silnici, kde jej srazil osobní automobil, kterému chlapec nedal přednost v jízdě zprava, následkem čehož utrpěl mnohačetná těžká zranění. Náklady spojené s následnou léčbou pojišťovna vymáhala na základě § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („ZVZP“), po otci chlapce.
Podle § 55 odst. 1 ZVZP platí, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.
Nejvyšší soud k dovolání zdravotní pojišťovny shledal, že soud je v občanskoprávním řízení o náhradě škody vázán výrokem trestního soudu, který již dříve uznal otce vinným trestným činem ublížení na zdraví, a že nemůže dospět k jinému závěru, než že otec chlapce svým počínáním zanedbal náležitý dohled nad dítětem.
Na druhou stranu Nejvyšší soud uvedl, že soud je sice vázán výrokem trestního soudu, avšak pouze pokud jde o protiprávní jednání určitého pachatele. Jestliže okolnosti případu nasvědčují, že na vzniku škody se kromě pachatele mohlo podílet i jednání poškozeného, není soud při posouzení jeho spoluzavinění výrokem o vině pachatele vázán.
Nejvyšší soud pak uvedl, že při posuzování nároku zdravotní pojišťovny tedy platí, že třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém je její zaviněné protiprávní jednání v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. Možné negativní dopady v souvislosti s uložením povinnosti k náhradě těchto nákladů do rodinného rozpočtu a tím zprostředkovaně i do majetkových poměrů dítěte mohou pak být relevantní pro případné snížení požadované výše náhrady nákladů pojišťovny soudem.
Případ bude znovu projednáván odvolacím soudem, kterému byl rozsudek Nejvyšším soudem vrácen. Nicméně vzhledem k tomu, že výše uvedený právní názor je závazný, lze očekávat, že tento závěr bude odvolacím soudem potvrzen.
Závěr
Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci zdravotní pojišťovny, avšak tato třetí osoba odpovídá zdravotní pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém je její zaviněné protiprávní jednání v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. Z toho plyne, že v rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti nebo v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu neodpovídá. Třetí osoby tak mohou odmítnout hradit náklady pojišťovny, které nezpůsobily svým jednáním.
[1] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3552/2014 ze dne 27. 4. 2016.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




