Soudní dvůr Evropské unie k právní ochraně počítačových programů
Původní nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu na fyzickém nosiči a s ní související licence k neomezenému užívání je oprávněn tuto rozmnoženinu spolu s licencí prodat dalšímu nabyvateli. Pokud však fyzický nosič původně dodané rozmnoženiny počítačového programu je poškozen, zničen nebo ztracen, nesmí původní nabyvatel dodat novému nabyvateli svou záložní rozmnoženinu programu bez svolení nositele autorských práv.
Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) svým nedávným rozhodnutím ve věci C-166/15 ze dne 12. 10. 2016 („Rozsudek“) vnesl nové světlo do ochrany počítačových programů při jejich šíření. A. Ranks a J. Vasiļevičs byli stíháni z důvodu, že v období let 2001 až 2004 prodávali na online tržišti různé počítačové programy vyvinuté společností Microsoft Corp, jako např. verze softwaru Microsoft Windows a kancelářského balíku Microsoft Office, jež jsou chráněny autorským právem. Celkem takto prodali odhadem 3 000 kusů. V projednávané věci se SDEU vypořádával s předběžnými otázkami trestního senátu krajského soudu v Rize týkajícími se směrnice 2009/24/ES („Směrnice“), a to konkrétně:
- zda se může osoba, která nabyla „použitý“ počítačový program s licencí dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování rozmnoženiny, a
- zda má tato osoba právo dále prodat tento počítačový program na disku, který není původním diskem, třetí osobě.
Vyčerpání práva na rozmnožování
Směrnice ve svém čl. 4 odst. 2 stanoví, že první prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je tzv. vyčerpáním práva na šíření. SDEU v Rozsudku upřesnil, že prvním prodejem se rozumí první uvedení rozmnoženiny počítačového programu zaznamenaného na fyzickém nosiči (např. CD nebo DVD) spolu s licencí k neomezenému užívání na trhu v EU. Z toho pak učinil závěr, že nositel autorského práva k takovému počítačovému programu již nemůže bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny jejím nabyvatelem (a dalšími případnými nabyvateli), a to bez ohledu na smluvní ujednání, která by takový následný převod zakazovala. Dále zdůraznil, že vyčerpání práva na rozšiřování se vztahuje na samotnou rozmnoženinu počítačového programu a s ním spojenou licenci k užívání, nikoliv na fyzický nosič.
Na základě vyčerpání práva na rozšiřování je pak nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu oprávněn tento použitý program dále prodat třetí osobě, a to bez souhlasu nositele práv.
Prodej počítačového programu na nepůvodním disku
SDEU v Rozsudku připomíná, že oprávněnému uživateli počítačového programu nemůže být smluvně bráněno, aby z něho pořizoval rozmnoženinu, pokud je nezbytná pro užívání programu. Pořízení záložní rozmnoženiny tedy podléhá dvěma podmínkám, které musí být splněny současně: rozmnoženina musí být pořízena oprávněným uživatelem daného počítačového programu a zároveň musí být pro užívání programu nezbytná.
SDEU zdůrazňuje, že pokud je rozmnoženina nezbytná k tomu, aby umožnila oprávněnému nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen, nevyžaduje se svolení nositele práv. Taková rozmnoženina však může být pořízena a užívána výlučně pro osobní potřeby osoby oprávněné užívat počítačový program. SDEU pak výslovně uvádí, že záložní rozmnoženina počítačového programu na nepůvodním disku nesmí být bez souhlasu nositele práv užita pro další prodej, a to ani tehdy, když oprávněná osoba poškodila, zničila nebo ztratila původní fyzický nosič tohoto programu.
Závěr
Z výše zmíněného Rozsudku dovozujeme tři základní závěry, které považujeme za důležité pro naši další praxi:
- Na základě vyčerpání práva na rozmnožování, jímž je první uvedení rozmnoženiny počítačového programu zaznamenaného na fyzickém nosiči spolu s licencí k neomezenému užívání na trh v EU, může nabyvatel program dále prodat, aniž by k tomu potřeboval souhlas nositele práv.
- Nabyvatel je oprávněn pořídit si záložní rozmnoženinu programu, je-li pro užívání počítačového programu nezbytná.
- Tato rozmnoženina však slouží výhradně osobním potřebám původního nabyvatele, který není oprávněn zpřístupnit ji (prodat) dalšímu nabyvateli bez svolení nositele práv, a to ani v případě, že původní fyzický nosič rozmnoženiny, která mu byla dodána, byl poškozen, zničen či ztracen.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



