Občanský zákoník opouští zvláštní způsob jednání v pracovněprávních vztazích
Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.
Ustanovení § 164 odst. 3 občanského zákoníku účinné do 27. února 2017 ukládalo právnickým osobám s kolektivním statutárním orgánem, aby pověřily jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům; při absenci takového pověření tuto působnost vykonával předseda statutárního orgánu. Tato povinnost tak dopadala typicky na představenstva akciových společností a jednatele společností s ručením omezeným, kteří podle společenské smlouvy tvoří kolektivní statutární orgán.
S přijetím občanského zákoníku vypukly spory o to, zda citované ustanovení zakotvuje zvláštní způsob jednání za právnickou osobu vůči zaměstancům, popř. zda tento zvláštní způsob jednání vylučuje „obecný“ způsob jednání za právnickou osobu. Jinak řečeno, požadují-li například stanovy, aby za akciovou společnost jednali společně dva členové představenstva (obecný způsob jednání), musí vůči zaměstnancům jednat vždy jen pověřený člen (zvláštní způsob jednání vůči zaměstnancům)? Tyto nejasnosti mělo odstranit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který dovodil, že pověření je speciálním způsobem jednání právnické osoby vůči zaměstnancům a zapisuje se do veřejného rejstříku (sp. zn. 29 Cdo 880/2015). Dle Nejvyššího soudu zákonodárce zřejmě sledoval zvýšení právní jistoty zaměstnanců právnické osoby, neboť splněním této povinosti mělo být postaveno najisto, který člen statutárního orgánu je oprávněn vystupovat jménem právnické osoby v pracovněprávních vztazích. Zmíněné rozhodnutí ovšem bylo podrobeno značné kritice; řada otázek navíc zůstala nevyřešena.
Novela občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) tak s definitivní platností zrušuje ustanovení upravující zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. Od 28. února 2017 tedy platí i pro jednání vůči zaměstnancům obecná pravidla pro jednání právnické osoby.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
