Občanský zákoník opouští zvláštní způsob jednání v pracovněprávních vztazích
Novela ruší zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.
Ustanovení § 164 odst. 3 občanského zákoníku účinné do 27. února 2017 ukládalo právnickým osobám s kolektivním statutárním orgánem, aby pověřily jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům; při absenci takového pověření tuto působnost vykonával předseda statutárního orgánu. Tato povinnost tak dopadala typicky na představenstva akciových společností a jednatele společností s ručením omezeným, kteří podle společenské smlouvy tvoří kolektivní statutární orgán.
S přijetím občanského zákoníku vypukly spory o to, zda citované ustanovení zakotvuje zvláštní způsob jednání za právnickou osobu vůči zaměstancům, popř. zda tento zvláštní způsob jednání vylučuje „obecný“ způsob jednání za právnickou osobu. Jinak řečeno, požadují-li například stanovy, aby za akciovou společnost jednali společně dva členové představenstva (obecný způsob jednání), musí vůči zaměstnancům jednat vždy jen pověřený člen (zvláštní způsob jednání vůči zaměstnancům)? Tyto nejasnosti mělo odstranit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který dovodil, že pověření je speciálním způsobem jednání právnické osoby vůči zaměstnancům a zapisuje se do veřejného rejstříku (sp. zn. 29 Cdo 880/2015). Dle Nejvyššího soudu zákonodárce zřejmě sledoval zvýšení právní jistoty zaměstnanců právnické osoby, neboť splněním této povinosti mělo být postaveno najisto, který člen statutárního orgánu je oprávněn vystupovat jménem právnické osoby v pracovněprávních vztazích. Zmíněné rozhodnutí ovšem bylo podrobeno značné kritice; řada otázek navíc zůstala nevyřešena.
Novela občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) tak s definitivní platností zrušuje ustanovení upravující zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. Od 28. února 2017 tedy platí i pro jednání vůči zaměstnancům obecná pravidla pro jednání právnické osoby.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
