Forma plné moci po novele občanského zákoníku
Již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, byla problematika formy plné moci předmětem častých diskuzí. Tyto ani po rekodifikaci soukromého práva neustaly, ba naopak získaly na intenzitě, a to především s ohledem na dikci § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), jež zapříčinila v praxi, zejména v korporátní oblasti, nemalé problémy.
Problematickým se stalo ust. § 441 odst. 2 věta třetí, normující, že „vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc“. Takové pravidlo ve svém důsledku působilo komplikace v oblasti práva obchodních korporací typicky za situace, kdy společník obchodní korporace dlouhodobě pobývající v zahraničí zamýšlel nechat se zastoupit na základě plné moci při právním jednání, pro něž samotné je vyžadována forma veřejné listiny. Konala-li se tak valná hromada kapitálové společnosti, kdy docházelo k přijetí rozhodnutí, k němuž se vyžaduje forma notářského zápisu, bylo nezbytné, aby zahraniční společník udělil zmocněnci plnou moc v téže formě, tedy ve formě notářského zápisu. Obdobné problémy nastávaly i při zakládání společnosti jediným společníkem.
Značné kontroverze vyvolalo usnesení Nejvyššího soudu ČR vydané v řízení vedeném pod sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 ze dne 27. listopadu 2014. To rozdělilo odbornou veřejnost na zastánce a odpůrce jím přijatého řešení. V daném případě Nejvyšší soud ČR řešil otázku plné moci k založení společnosti s ručením omezeným. Nejvyšší soud ČR sice konstatoval, že „je-li plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu“, současně však doplnil, že „to však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci či dokonce k neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele“.
V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší soud ČR v tiskové zprávě k předmětnému rozhodnutí ze dne 17. 12. 2014 uvedl, že „plná moc udělovaná k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. V praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen.“[1] Posledně citovaný závěr byl po zveřejnění podroben kritice s poukazem na ustanovení § 582 ObčZ, z něhož pro případ nesplnění zákonem stanoveného požadavku na formu právního jednání vyplývá sankce v podobě neplatnosti právního jednání. Děje se tak bez připuštění jakýchkoli úvah o tom, zda neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona.[2]
V témže usnesení dospěl Nejvyšší soud ČR rovněž k závěru, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), tudíž postačí, dostojí-li se formě normované v § 6 odst. 1 ZOK. I tento závěr se setkal se značnou kritikou a zpochybněním argumentačních východisek ze strany odborné veřejnosti.[3] Nesouhlasné názory v tomto kontextu směřují zejména k odmítnutí závěru, že lze bez dalšího souhlasit se speciální povahou ustanovení § 6 odst. 1 ZOK vzhledem k § 441 odst. 2 ObčZ, jde-li o formu korporátní plné moci. Dále je zdůrazňováno, že ze zmíněného § 6 odst. 1 ZOK neplyne konkrétní požadavek formy korporátní plné moci, nýbrž požadavek stanovené formy právního jednání v určitých korporátních záležitostech, jehož porušení je pak sankcionováno absolutní neplatností.[4]
Koncem loňského roku legislativním procesem prošel a co do části týkající se § 441 odst. 2 ObčZ dne 28. 2. 2017 účinnosti nabyl zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012, občanský zákoník, a další související předpisy. Primárním cílem výše uvedené novely bylo v otázce formy plné moci udělované pro právní jednání, pro něž samotné zákon vyžaduje formu veřejné listiny, především nastolit právní jistotu, zjednodušit právní styk, jakož i v souladu s hlediskem ekonomickým snížit výši transakčních nákladů, jež dotčeným osobám v souvislosti s takovým právním jednáním vznikají.[5] Z těchto důvodů zákonodárce doplnil do ustanovení § 441 odst. 2 následující větu: „Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.“ Nadále tak postačí v případech právních jednání, pro která zákon vyžaduje formu veřejné listiny (nutno podotknout, že nejenom ve vnitřních záležitostech obchodních korporací), udělení plné moci v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, neboť tato forma dle názoru zákonodárce v dostatečné míře zabezpečuje ověření totožnosti zmocnitele.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
Hradec Králové - Velké náměstí čp. 1, PSČ 500 03
tel./fax: +420466310691
gsm: +420 724 794 986
[1] Tisková zpráva Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2014
[2] Petr Čech: Ještě k požadavku notářského zápisu o plné moci. [Právní rádce, 2015, č. 3, s. 34 a násl.]
[3] Důvodová zpráva k zák. č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012, občanský zákoník, a další související předpisy
[4] Petr Kavan, Jiří Remeš: Forma plné moci podle § 441 odst. 2 ObčZ ve vazbě na § 6 odst. 1 ZOK: opravdu vyřešený problém?, [Právní rozhledy 2015. Č. 5, s. 174]
[5] Důvodová zpráva k zák. č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012, občanský zákoník, a další související předpisy
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
