Svěřenské fondy – právní úprava a jejich využití

Svěřenský fond funguje na principu vyčlenění majetku zakladatele za jeho života či pro případ jeho smrti, jehož vlastnictví se zakladatel vzdal, aby se o něj staral svěřenský správce, a to pro konkrétní účel nebo ve prospěch subjektu či subjektů (obmyšlených). Jedná se tedy o správu souboru aktiv, který nedisponuje právní osobností, tedy schopností mít práva a povinnosti, a na jehož účet jedná svěřenský správce. Nejvíce se svěřenský fond podobá nadaci, ačkoli nadace má právní osobnost.

Značný význam pro fungování svěřenského fondu má výběr svěřenského správce či svěřenských správců, kteří mají usilovat o rozmnožování vyčleněného majetku a jeho uplatnění ve prospěch obmyšlených či jiného účelu svěřenského fondu s péčí řádného hospodáře, určení podmínek pro plnění ze svěřenského fondu a případné mantinely správy vyčleněného majetku, přičemž vše je v rukou zakladatele. Zakladatel (vedle obmyšleného, popř. jiné určené osoby) navíc vykonává nad svěřenským správcem dohled.

Rozlišuje se svěřenský fond zřízený pro soukromé účely a veřejně prospěšný svěřenský fond. Veřejně prospěšný svěřenský fond je založen za účelem dosahování obecného blaha spočívajícího např. v naplňování vědeckých nebo kulturních potřeb, přičemž primárním účelem nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Ostatní svěřenské fondy jsou označovány jako soukromé. Praktické dopady tohoto dělení svěřenských fondů se odráží především v různě tíživých registračních povinnostech (viz níže).

Svěřenský správce má právo na odměnu za správu vyčleněného majetku, přičemž v případě, že není sjednána, uplatní se zákonná domněnka, že svěřenský správce má právo na obvyklou odměnu podle povahy jeho služeb. Zároveň je třeba myslet na to, že správa majetku je spojena s určitými náklady, které je třeba svěřenskému správci nahradit např. z výnosů vyčleněného majetku.

Pro svou flexibilitu se svěřenský fond využívá nejen v oblasti obchodních vztahů, ale i v případě rodinného majetku.

Účelem svěřenského fondu tak může být zachování určitého majetku pro budoucí generaci, aniž by na správu majetku měla tato generace jakýkoliv vliv.

Motivem pro založení svěřenského fondu může být i snaha znemožnit věřitelům zúčastněných osob domoci se svých nároků z vyčleněného majetku, když vyčleněný majetek nemá majitele. Konkrétní plnění plynoucí z vyčleněného majetku ve prospěch obmyšlených však může sloužit uspokojení věřitelů obmyšlených. Zároveň je třeba mít na paměti, že založení svěřenského fondu může být stiženo relativní neúčinností dle občanského zákoníku či dle insolvenčního zákona v rámci insolvenčního řízení v případě, že toto právní jednání zkrátilo práva věřitelů.

Aktuálně musí svěřenské fondy splnit pouze daňovou registrační povinnost. Novela občanského zákoníku a s tím související novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob účinná od 1. 1. 2018 však pro účely zvýšení transparentnosti svěřenských fondů zavedla především povinnou registraci svěřenských fondů; zapsán musí být zakladatel i svěřenský správce. V případě svěřenských fondů založených pro soukromé účely je navíc třeba registrovat obmyšlené. Ačkoli se údaje o obmyšleném zakladateli a jiných zúčastněných osobách nebudou zveřejňovat, když s tím nebudou souhlasit, tyto údaje mohou být zpřístupněny tomu, kdo na tom prokáže právní zájem (tedy typicky věřitelé).

Tato novela tedy snižuje atraktivitu svěřenských fondů, která mj. spočívala v anonymitě zúčastněných osob.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu