Věřitelé zajištěných podmíněných a budoucích pohledávek získají větší jistotu
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.
Za podstatné změny, z nichž některé omezují dosavadní práva věřitelů, považujeme zejména:
Zajištění podmíněných pohledávek, včetně pohledávek z bankovních záruk, a budoucích pohledávek
Novela překonává rozhodnutí ve věci ELMA – THERM, ve kterém Nejvyšší soud, v kontextu zákona o konkursu a vyrovnání, dovodil, že banka nemá právo na uspokojení své pohledávky vůči úpadci ze zástavy, pokud plnila podle bankovní záruky vystavené ve prospěch úpadce až po prohlášení konkursu na jeho majetek, byť zástavní právo zajišťující bankovní záruku bylo zapsáno do katastru nemovitostí před prohlášením konkursu. Záměrem zákonodárce bylo, aby banka či jiná osoba plnící z bankovní či finanční záruky po zahájení insolvenčního řízení byla považována za zajištěného věřitele za předpokladu, že právo na uspokojení ze zajištění k regresní pohledávce za dlužníkem bylo zapsáno do katastru nemovitostí před zahájením insolvenčního řízení. Obdobně se má toto pravidlo uplatnit pro zajištěné budoucí pohledávky, které vzniknou až po zahájení insolvenčního řízení.
Posouzení platební neschopnosti
Novela doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí, což je rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Podnikatel nebude v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.
Předběžné posouzení insolvenčního návrhu
Věřitelský insolvenční návrh bude nově před zveřejněním v insolvenčním rejstříku podléhat předběžnému posouzení a v případě pochybností o jeho důvodnosti může soud rozhodnout, že po omezenou dobu nebude návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku.
Nový požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního navrhovatele
V případě věřitelských insolvenčních návrhů bude insolvenční navrhovatel, pokud vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči právnické osobě dále doložit, a to buďto uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že o dané pohledávce účtuje.
Omezení hlasovacích práv u věřitelů tvořících koncern s dlužníkem
Novela zásadním způsobem omezuje hlasovací práva věřitelů, kteří tvoří koncern s dlužníkem.
Požadavek na doložení skutečného majitele věřitele postoupené pohledávky
Věřitel, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem.
Komplexní změny v oddlužení
Jednou z řady změn je, že pro věřitele bude obtížnější dosáhnout odvolání ustanoveného insolvenčního správce. Schůze věřitelů se v oddlužení nebude konat, ledaže kvalifikovaná většina věřitelů bude na jejím konání trvat. Návrh na povolení oddlužení si již dlužník nebude moci zásadně zpracovat sám, ale musí tím pověřit zejména advokáta, nebo tzv. akreditovanou osobu mající zvláštní povolení Ministerstva spravedlnosti
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




