Věřitelé zajištěných podmíněných a budoucích pohledávek získají větší jistotu
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.
Za podstatné změny, z nichž některé omezují dosavadní práva věřitelů, považujeme zejména:
Zajištění podmíněných pohledávek, včetně pohledávek z bankovních záruk, a budoucích pohledávek
Novela překonává rozhodnutí ve věci ELMA – THERM, ve kterém Nejvyšší soud, v kontextu zákona o konkursu a vyrovnání, dovodil, že banka nemá právo na uspokojení své pohledávky vůči úpadci ze zástavy, pokud plnila podle bankovní záruky vystavené ve prospěch úpadce až po prohlášení konkursu na jeho majetek, byť zástavní právo zajišťující bankovní záruku bylo zapsáno do katastru nemovitostí před prohlášením konkursu. Záměrem zákonodárce bylo, aby banka či jiná osoba plnící z bankovní či finanční záruky po zahájení insolvenčního řízení byla považována za zajištěného věřitele za předpokladu, že právo na uspokojení ze zajištění k regresní pohledávce za dlužníkem bylo zapsáno do katastru nemovitostí před zahájením insolvenčního řízení. Obdobně se má toto pravidlo uplatnit pro zajištěné budoucí pohledávky, které vzniknou až po zahájení insolvenčního řízení.
Posouzení platební neschopnosti
Novela doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí, což je rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Podnikatel nebude v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.
Předběžné posouzení insolvenčního návrhu
Věřitelský insolvenční návrh bude nově před zveřejněním v insolvenčním rejstříku podléhat předběžnému posouzení a v případě pochybností o jeho důvodnosti může soud rozhodnout, že po omezenou dobu nebude návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku.
Nový požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního navrhovatele
V případě věřitelských insolvenčních návrhů bude insolvenční navrhovatel, pokud vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči právnické osobě dále doložit, a to buďto uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že o dané pohledávce účtuje.
Omezení hlasovacích práv u věřitelů tvořících koncern s dlužníkem
Novela zásadním způsobem omezuje hlasovací práva věřitelů, kteří tvoří koncern s dlužníkem.
Požadavek na doložení skutečného majitele věřitele postoupené pohledávky
Věřitel, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem.
Komplexní změny v oddlužení
Jednou z řady změn je, že pro věřitele bude obtížnější dosáhnout odvolání ustanoveného insolvenčního správce. Schůze věřitelů se v oddlužení nebude konat, ledaže kvalifikovaná většina věřitelů bude na jejím konání trvat. Návrh na povolení oddlužení si již dlužník nebude moci zásadně zpracovat sám, ale musí tím pověřit zejména advokáta, nebo tzv. akreditovanou osobu mající zvláštní povolení Ministerstva spravedlnosti
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



