Odpovědnost za provozování free Wi-Fi hotspotů

Podstata případu

Problém, který v uvedeném případě nastal, se blízce dotýkal autorských práv. Zákazník totiž využil volně dostupnou Wi-Fi síť k připojení na internet a na něm neoprávněně sdílel autorská díla třetí strany. Soudní dvůr EU se pak primárně zabýval tím, zda je možné požadovat po provozovateli Wi-Fi sítě náhradu škody za porušení autorských práv. Zde zřejmě uklidníme všechny dotčené provozovatele, neboť Soudní dvůr jednoznačně konstatoval, že takový postup není možný.

Soudní dvůr ale na druhou stranu stanovil, že provozovatel free Wi-Fi sítě přece jen určité povinnosti má. Soud zejména uvedl, že v uvedeném případě se poškozený autor může po provozovateli domáhat opatření k ukončení či předcházení porušování autorských práv. Soudní dvůr však nezůstal pouze u toho a dále rozvedl, jaké opatření lze po provozovatelích spravedlivě požadovat.

Soudní dvůr konstatoval, že jediným opatřením, které pokládá za dostatečné, je zabezpečení Wi-Fi sítě heslem. Zároveň Soudní dvůr uvedl, že získání hesla by mělo být vázáno na uvedení totožnosti zákazníka, neboť jen takové opatření je s to odradit uživatele sítě od porušování práv duševního vlastnictví.

Soudní dvůr naopak vyloučil možnost provozovatele sledovat obsah uživatelem přenášených dat. Stejně tak není přiměřeným opatřením úplné přerušení internetového připojení.

Závěr

Je možné polemizovat, nakolik je rozhodnutí Soudního dvora správné a zda naopak vyžadování totožnosti po uživatelích není nepřiměřeným narušením svobody na internetu, nicméně aktuálně zde lepší řešení zřejmě není. Provozovatelům všech free Wi-Fi připojení tak lze doporučit přijetí opatření v souladu s uvedeným rozhodnutím a své sítě tedy zabezpečit heslem.