Odpovědnost za provozování free Wi-Fi hotspotů
Česká republika je říší free Wi-Fi zón. Dle posledních zpráv patří naše země v hustotě pokrytí free Wi-Fi zón k nejlepším na světě. Typicky se jedná o provozovatele hostinců, restaurací nebo obchodů, kteří svým zákazníkům, a někdy nejen jim, umožňují připojení k internetu zdarma pomocí vlastní Wi-Fi přípojky. S uvedeným však mohou být spojeny i komplikace, jimiž se aktuálně zabýval Soudní dvůr EU ve věci ve věci C-484/14 Tobias Mc Fadden v. Sony Music Entertainment Germany GmbH. Se závěry soudu bychom Vás tímto chtěli seznámit.
Podstata případu
Problém, který v uvedeném případě nastal, se blízce dotýkal autorských práv. Zákazník totiž využil volně dostupnou Wi-Fi síť k připojení na internet a na něm neoprávněně sdílel autorská díla třetí strany. Soudní dvůr EU se pak primárně zabýval tím, zda je možné požadovat po provozovateli Wi-Fi sítě náhradu škody za porušení autorských práv. Zde zřejmě uklidníme všechny dotčené provozovatele, neboť Soudní dvůr jednoznačně konstatoval, že takový postup není možný.
Soudní dvůr ale na druhou stranu stanovil, že provozovatel free Wi-Fi sítě přece jen určité povinnosti má. Soud zejména uvedl, že v uvedeném případě se poškozený autor může po provozovateli domáhat opatření k ukončení či předcházení porušování autorských práv. Soudní dvůr však nezůstal pouze u toho a dále rozvedl, jaké opatření lze po provozovatelích spravedlivě požadovat.
Soudní dvůr konstatoval, že jediným opatřením, které pokládá za dostatečné, je zabezpečení Wi-Fi sítě heslem. Zároveň Soudní dvůr uvedl, že získání hesla by mělo být vázáno na uvedení totožnosti zákazníka, neboť jen takové opatření je s to odradit uživatele sítě od porušování práv duševního vlastnictví.
Soudní dvůr naopak vyloučil možnost provozovatele sledovat obsah uživatelem přenášených dat. Stejně tak není přiměřeným opatřením úplné přerušení internetového připojení.
Závěr
Je možné polemizovat, nakolik je rozhodnutí Soudního dvora správné a zda naopak vyžadování totožnosti po uživatelích není nepřiměřeným narušením svobody na internetu, nicméně aktuálně zde lepší řešení zřejmě není. Provozovatelům všech free Wi-Fi připojení tak lze doporučit přijetí opatření v souladu s uvedeným rozhodnutím a své sítě tedy zabezpečit heslem.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
