Mgr. Ondřej Tejnský

Dne 1. 7. 2021 vstoupila v účinnost novela zákona o zaměstnanosti provedená zákonem č. 248/2021 Sb., kterou byla změněna právní úprava tzv. kurzarbeitu.

Městský soud v Praze vydal zajímavý rozsudek, čj. 6 Af 20/2020, kterým určil, že v případě krátkodobých pronájmů nemovitostí přes platformy typu Airbnb se nejedná o pronájem nemovité věci, ale poskytování ubytovacích služeb.

Systém včasné výstrahy a preventivní restrukturalizace mohou včas varovat jednatele a odvrátit úpadek společnosti. V ČR se jeho zavedení bohužel zatím odkládá.

Dne 10. listopadu 2021 vstoupí v účinnost nová pravidla pro tzv. crowdfunding dopadající na podnikatele a malé a střední podniky do částky 5 mil. EUR.

Nejvyšší soud dospěl v jednom ze svých posledních rozhodnutí k závěru, že sociálně-ekonomické poměry v jednotlivých regionech ČR nemohou ovlivňovat výši mzdy.

Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.

Novela zákoníku práce přináší změny v úpravě dovolených a doručování a zavádí nový institut sdíleného pracovního místa. Sladit práci a rodinu bude jednodušší. Dne 24. 1. 2020 proběhlo v rámci legislativního procesu první čtení vládního návrhu zákona, kterým se má s účinností ke dni 1. 7. 2020 (a v některých případech s účinností ke dni 1. 1. 2021) změnit úprava zákoníku práce.

Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.

Dne 16. dubna 2019 schválil Evropský parlament návrh směrnice stanovící společné minimální normy a pravidla pro ochranu osob oznamujících porušení práva EU.

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.

Ačkoli stávající právní úprava umožňuje sankcionovat obchodní korporace, které řádně nezakládají do sbírky listin obchodního rejstříku svoje účetní závěrky, velká část z nich tuto povinnost neplní. To se má však navrhovanou novelou změnit.

Velký senát Nejvyššího soudu ČR se opětovně zabýval otázkou (ne)přípustnosti souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu a souběžného pracovního poměru u téže společnosti, a svým rozhodnutím stanovil nová pravidla.

V případě, že stávající poskytovatelé platebních služeb ve stanovené lhůtě ČNB nedoloží, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti dle nového zákona, ČNB jim jejich dosavadní povolení k činnosti odejme.

Již 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která do českého právního řádu implementuje další část tzv. čtvrté AML směrnice, a to povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob.

Na pozadí sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru formuloval Nejvyšší soud ČR kritéria přípustné kritiky zaměstnavatele zaměstnancem. Jejich nesplnění může založit porušení povinnosti nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Nejvyšší správní soud ČR vydal na konci roku 2016 rozhodnutí, kterým umožňuje členům orgánů právnické osoby zvolit si status plátce DPH se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.

Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.

Poslanecká sněmovna v současnosti projednává návrh koncepční novely zákoníku práce. Vstoupí-li v účinnost 1. července 2017, jak je navrhováno, dojde k zásadním změnám v řadě oblastí pracovněprávních vztahů.

K 1. červnu nabyla účinnosti novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která do světa investičních fondů přináší několik zajímavých novinek. Příspěvek se koncentruje na změny, které se dotknou akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, tzv. SICAV.

Dne 1. července 2016 vstoupí v účinnost zákon o registru smluv, jehož účelem je rozšíření okruhu osob a institucí, které se prostřednictvím povinného uveřejňování písemně uzavíraných smluv, jejichž stranou bude některý z povinných subjektů, budou moci podílet na veřejné, byť pouze neformální, kontrole odpovědného a transparentního nakládání s veřejnými prostředky.

Dne 25. června 2015 nabyla účinnosti Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, tzv. 4. AML směrnice, která byla přijata v rámci balíčku opatření proti praní špinavých peněz.

Podstatou zajišťovacího převodu práva dle § 2040 an. nového občanského zákoníku je, že dlužník nebo třetí osoba převede za účelem zajištění dluhu své právo (i vlastnické) věřiteli. Typickým znakem tohoto institutu je podmíněnost a dočasnost, neboť se zpravidla jedná o převod práva s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.