Jednatel jako plátce DPH?
Nejvyšší správní soud ČR vydal na konci roku 2016 rozhodnutí, kterým umožňuje členům orgánů právnické osoby zvolit si status plátce DPH se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.
Ve smyslu stávajícího znění zákona o dani z přidané hodnoty je osobou povinnou k dani z přidané hodnoty („DPH“) fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost.
Vedle činností, které se považují za ekonomickou činnost, vymezuje zákon o DPH také případy, kdy se o ekonomickou činnost nejedná. Za ekonomickou činnost se tak dle uvedeného zákona nepovažuje činnost osob, která je zdaňována daní z příjmů jako příjem ze závislé činnosti.
Podle stávajícího znění zákona o daních z příjmů je však příjmem ze závislé činnosti i odměna člena orgánu právnické osoby, tj. např. odměna jednatele nebo člena představenstva. Zákon o DPH tedy s odkazem na zákon o dani z příjmů vyjímá výkon funkce v orgánu právnické osoby z ekonomické činnosti a osoby uskutečňující tuto činnost nejsou osobami povinnými k DPH, nemohou se stát plátcem této daně, případně, pokud již plátcem této daně jsou, tyto činnosti by DPH podléhat neměly.
V rozsudku č. j. 2 Afs 100/2016-29 ze dne 22. 11. 2016 však dospěl Nejvyšší správní soud ČR („NSS“) s ohledem na specifika vztahu právnické osoby a jejího statutárního orgánu (jednatele) k závěru, že výkon funkce jednatele je samostatnou ekonomickou činností a ustanovení zákona o DPH, které činnost jednatele z ekonomické činnosti vyjímá, je v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí (o společném systému DPH) a lze se tak dovolávat jejího přímého účinku.
Uvedený závěr NSS přitom není možné omezit pouze na výkon funkce jednatele, ale je třeba jej aplikovat na veškeré členy volených orgánů právnických osob.
V praxi to znamená, že až do případné novely zákona o DPH (pozn.: v rámci nedávno schváleného „daňového balíčku“ tato záležitost řešena není) si člen voleného orgánu právnické osoby může díky přímému účinku dané směrnice zvolit, zda bude jako plátce DPH využívat výhody spočívající v možnosti uplatňování odpočtu z přijatých zdanitelných plnění použitých při výkonu funkce (zároveň s tím bude mít možnost odpočtu daně i právnická osoba) či nikoliv. Případného doměření DPH ze strany příslušného správce daně se přitom není třeba obávat, neboť přímý účinek evropské směrnice svědčí v tomto případě jednotlivci, kterému nelze na jeho základě ukládat povinnosti.
Pro samotné právnické osoby může být výše uvedené zajímavé také z hlediska možného snížení administrativních a mzdových nákladů.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



