Jednatel jako plátce DPH?

Ve smyslu stávajícího znění zákona o dani z přidané hodnoty je osobou povinnou k dani z přidané hodnoty („DPH“) fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost.

Vedle činností, které se považují za ekonomickou činnost, vymezuje zákon o DPH také případy, kdy se o ekonomickou činnost nejedná. Za ekonomickou činnost se tak dle uvedeného zákona nepovažuje činnost osob, která je zdaňována daní z příjmů jako příjem ze závislé činnosti.

Podle stávajícího znění zákona o daních z příjmů je však příjmem ze závislé činnosti i odměna člena orgánu právnické osoby, tj. např. odměna jednatele nebo člena představenstva. Zákon o DPH tedy s odkazem na zákon o dani z příjmů vyjímá výkon funkce v orgánu právnické osoby z ekonomické činnosti a osoby uskutečňující tuto činnost nejsou osobami povinnými k DPH, nemohou se stát plátcem této daně, případně, pokud již plátcem této daně jsou, tyto činnosti by DPH podléhat neměly.

V rozsudku č. j. 2 Afs 100/2016-29 ze dne 22. 11. 2016 však dospěl Nejvyšší správní soud ČR („NSS“) s ohledem na specifika vztahu právnické osoby a jejího statutárního orgánu (jednatele) k závěru, že výkon funkce jednatele je samostatnou ekonomickou činností a ustanovení zákona o DPH, které činnost jednatele z ekonomické činnosti vyjímá, je v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí (o společném systému DPH) a lze se tak dovolávat jejího přímého účinku.

Uvedený závěr NSS přitom není možné omezit pouze na výkon funkce jednatele, ale je třeba jej aplikovat na veškeré členy volených orgánů právnických osob.

V praxi to znamená, že až do případné novely zákona o DPH (pozn.: v rámci nedávno schváleného „daňového balíčku“ tato záležitost řešena není) si člen voleného orgánu právnické osoby může díky přímému účinku dané směrnice zvolit, zda bude jako plátce DPH využívat výhody spočívající v možnosti uplatňování odpočtu z přijatých zdanitelných plnění použitých při výkonu funkce (zároveň s tím bude mít možnost odpočtu daně i právnická osoba) či nikoliv. Případného doměření DPH ze strany příslušného správce daně se přitom není třeba obávat, neboť přímý účinek evropské směrnice svědčí v tomto případě jednotlivci, kterému nelze na jeho základě ukládat povinnosti.

Pro samotné právnické osoby může být výše uvedené zajímavé také z hlediska možného snížení administrativních a mzdových nákladů.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu