Jednatelé dostanou nástroj, jak se chránit před úpadkem
Systém včasné výstrahy a preventivní restrukturalizace mohou včas varovat jednatele a odvrátit úpadek společnosti. V ČR se jeho zavedení bohužel zatím odkládá.
České právo zatím postrádá nástroj, který by jednoznačně zakotvil pravidla pro mimosoudní jednání podnikatele v ekonomických problémech s věřiteli. To by se mohlo změnit transpozicí právní úpravy tzv. preventivní restrukturalizace a zavedením systému včasné výstrahy.
Dne 17. 7. 2021 uplyne základní lhůta, ve které mají členské státu EU do svých právních řádů transponovat směrnici o restrukturalizaci a insolvenci, jejíž součástí je také úprava preventivní restrukturalizace. Ta by podnikatelům, kteří si uvědomí své počínající ekonomické potíže, měla na základě dohody s dotčenými věřiteli (s minimální ingerencí ze strany soudu) umožnit vyhnout se insolvenčnímu řízení a zachovat fungování svého závodu. Klíčovým dokumentem má být tzv. restrukturalizační plán, který bude obsahovat nejenom navrhovaná opatření k záchraně podnikatele, ale i přehled jeho majetku, dluhů a věřitelů rozdělených do skupin dle ekonomických zájmů.
Jako doprovodný nástroj může být jednotlivými státy zaveden tzv. systém včasné výstrahy, který by měl na základě unikátního algoritmu podnikateli po zadání základních účetních ukazatelů indikovat možné ohrožení společnosti budoucím úpadkem. Zatím není jasné, jakou formou bude tento nástroj podnikatelům dostupný, zcela klíčová je však otázka zabezpečení zadávaných účetních ukazatelů a zamezení jejich možného zneužití či nežádoucího zpřístupnění třetím osobám. Na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že achillovou patou tohoto systému budou často samotní podnikatelé a jejich ego, které jim v mnoha případech nedovolí přiznat si, že situaci nemusí bez včasného přijetí vhodných opatření zvládnout.
To, zda institut preventivní restrukturalizace spolu se systémem včasné výstrahy naplní svůj potenciál a stanou se „kladivem“ na nikoli nevyhnutelná insolvenční řízení zejména malých a středních podniků ukáže až konečná podoba tuzemské právní úpravy a čas. Už teď je ale jisté, že jejich brzká implementace nabývá kvůli současné celospolečenské situaci v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 na významu každým dnem. Je proto škoda, že Česká republika stanovený termín nestihne a již požádala o prodloužení lhůty do 17. 7. 2022.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
