Jednatelé dostanou nástroj, jak se chránit před úpadkem
Systém včasné výstrahy a preventivní restrukturalizace mohou včas varovat jednatele a odvrátit úpadek společnosti. V ČR se jeho zavedení bohužel zatím odkládá.
České právo zatím postrádá nástroj, který by jednoznačně zakotvil pravidla pro mimosoudní jednání podnikatele v ekonomických problémech s věřiteli. To by se mohlo změnit transpozicí právní úpravy tzv. preventivní restrukturalizace a zavedením systému včasné výstrahy.
Dne 17. 7. 2021 uplyne základní lhůta, ve které mají členské státu EU do svých právních řádů transponovat směrnici o restrukturalizaci a insolvenci, jejíž součástí je také úprava preventivní restrukturalizace. Ta by podnikatelům, kteří si uvědomí své počínající ekonomické potíže, měla na základě dohody s dotčenými věřiteli (s minimální ingerencí ze strany soudu) umožnit vyhnout se insolvenčnímu řízení a zachovat fungování svého závodu. Klíčovým dokumentem má být tzv. restrukturalizační plán, který bude obsahovat nejenom navrhovaná opatření k záchraně podnikatele, ale i přehled jeho majetku, dluhů a věřitelů rozdělených do skupin dle ekonomických zájmů.
Jako doprovodný nástroj může být jednotlivými státy zaveden tzv. systém včasné výstrahy, který by měl na základě unikátního algoritmu podnikateli po zadání základních účetních ukazatelů indikovat možné ohrožení společnosti budoucím úpadkem. Zatím není jasné, jakou formou bude tento nástroj podnikatelům dostupný, zcela klíčová je však otázka zabezpečení zadávaných účetních ukazatelů a zamezení jejich možného zneužití či nežádoucího zpřístupnění třetím osobám. Na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že achillovou patou tohoto systému budou často samotní podnikatelé a jejich ego, které jim v mnoha případech nedovolí přiznat si, že situaci nemusí bez včasného přijetí vhodných opatření zvládnout.
To, zda institut preventivní restrukturalizace spolu se systémem včasné výstrahy naplní svůj potenciál a stanou se „kladivem“ na nikoli nevyhnutelná insolvenční řízení zejména malých a středních podniků ukáže až konečná podoba tuzemské právní úpravy a čas. Už teď je ale jisté, že jejich brzká implementace nabývá kvůli současné celospolečenské situaci v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 na významu každým dnem. Je proto škoda, že Česká republika stanovený termín nestihne a již požádala o prodloužení lhůty do 17. 7. 2022.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



