Zákoník práce v roce 2017
Poslanecká sněmovna v současnosti projednává návrh koncepční novely zákoníku práce. Vstoupí-li v účinnost 1. července 2017, jak je navrhováno, dojde k zásadním změnám v řadě oblastí pracovněprávních vztahů.
Jednou ze zásadních koncepčních změn je zavedení institutu tzv. vrcholového řídícího zaměstnance. Jedná se o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu zaměstnavatele – právnické osoby, nebo zaměstnavatele – fyzické osoby, a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců. Předpokladem pro klasifikaci osoby jako vrcholného řídícího zaměstnance by měla být i výše měsíční mzdy (nejméně 75 tis. Kč).
Zásadních změn by se měla dočkat také právní úprava dovolených. Nárok na dovolenou by již neměl být odvozován od zaměstnancem odpracovaných dnů, ale měl by být založen na týdenní pracovní době zaměstnance. Se stanovenou či sjednanou kratší týdenní pracovní dobou by měla korespondovat i délka dovolené. Ta se bude nově stanovovat v hodinách. Cílem této změny je zejména zjednodušení způsobu výpočtu nároku na dovolenou.
Z důvodu posílení prostoru pro lepší propojení pracovního a rodinného života přináší novela rovněž několik změn do úpravy výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (práce z domova), a to zejména pokud jde o úpravu podmínek takové práce, nákladů, rozvržení pracovní doby či překážek v práci na straně zaměstnance.
Další navrhované změny se týkají například přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, prevence před stresem a obtěžováním na pracovišti, doručování či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
