Novela zákoníku práce, aneb dovolená podle zásluh...

Mezi zásadnější změny, které novela přináší, patří úprava dovolené za kalendářní rok. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, měla příslušet dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném období právo. Pokud zaměstnanec konal práci po kratší týdenní pracovní dobu, bude mu příslušet dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Jinými slovy, nově se zohlední, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a adekvátně tomu bude mít nárok na dovolenou. V důsledku této změny by mělo také dojít ke zrušení dovolené za odpracované dny dle § 214 stávajícího znění zákoníku práce jako samostatného typu dovolené.

V rámci nové koncepce dovolené dochází také k úpravě podmínek krácení dovolené. Nově bude krácení dovolené možné využít pouze v případě neomluveného zameškání směny zaměstnancem, a to odečtením počtu neomluveně zameškaných hodin ve směně od celkového počtu hodin připadajících zaměstnanci na jeho dovolenou v kalendářním roce. Dosavadní možný postih zaměstnance za neomluvenou absenci případným zkrácením dovolené o 1 až 3 dny se snižuje na počet skutečně zameškaných hodin, a tím i zmírňuje ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanci bude muset být vždy poskytnuta dovolená v délce alespoň 2 týdnů.

Novelou by do zákoníku práce (§ 317a) měl být zaveden nový právní institut, a to sdílené pracovní místo. Ten má zaměstnancům umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života. Tato novinka spočívá v tom, že (nejméně) 2 zaměstnanci se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou si po předchozí dohodě se zaměstnavatelem budou moci sami rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci (na tzv. sdíleném pracovním místě) podle svých osobních potřeb tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců přitom nebude smět překročit délku stanovené týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin týdně.

Novela se dotkne i úpravy doručování. Nově se zavádí pravidlo, že zaměstnavatel doručuje písemnost zaměstnanci do vlastních rukou nejprve na pracovišti, následně jinými způsoby. Pro případ doručování písemností zaměstnanci poštou se nově stanoví, že zaměstnavatel bude písemnost zasílat na poslední adresu zaměstnance, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Bude tedy na zaměstnanci samotném, aby aktivně písemně nahlašoval správné a aktuální údaje k doručování. Tím zaměstnanec částečně ponese za doručování odpovědnost.

zdroj: bnt journal

---

Sněmovní tisk č. 689/0