Adaptační zákon ke GDPR
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.
V České republice má být takovým předpisem tzv. adaptační zákon (zákon o zpracování osobních údajů), jehož návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen dne 5. prosince 2018 (sněmovní tisk 138).
Pokud jde o oblasti, kde zákonodárce využil možnosti odklonit se nebo upřesnit úpravu obsaženou v GDPR, dovoluji si poukázat alespoň na následující:
Podle § 48 adaptačního zákona má být ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů i nadále Úřad pro ochranu osobních údajů, který má v rámci své působnosti mj. zajišťovat kontakt s dozorovými úřady ostatních členských zemí EU, projednávat přestupky a za tyto ukládat a vybírat pokuty.
Dle nařízení lze za porušení některých povinností dle GDPR uložit pokutu až do výše 20 mil. EUR, nebo 4 % celkového ročního obratu celosvětově, pokud se jedná o podnik. V ustanoveních § 59 a násl. adaptačního zákona stanovil zákonodárce přestupky, kterých se lze na úseku ochrany osobních údajů dopustit, a vymezil výše pokut za tyto přestupky pro veřejnoprávní subjekty. Je důležité uvést, že zákonodárce nevyužil možnosti vyloučit sankce pro veřejnoprávní subjekty zcela, ale omezil horní hranici správních pokut na 10 mil. Kč.
Hojně diskutovaným tématem bylo užívání sociálních sítí a další služby informační společnosti v případě dětí. Článek 8 GDPR umožňuje jednotlivým členským státům EU snížit věkovou hranici pro platné on-line souhlasy dětí na 13 let, byť sám stanoví subsidiární věkovou hranici na 16 let. Při zvážení všech okolností dospěl zákonodárce k závěru, že v tuzemských podmínkách bude vhodnou věkovou hranicí pro udělení on-line souhlasu okamžik dovršení patnáctého roku věku dítětě.
Lze předpokládat, že legislativní proces bude ukončen a adaptační zákon vstoupí v účinnost v průběhu prvního čtvrtletí roku 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
