Krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb je klasifikován jako podnikání

Uvedeným rozsudkem č. j. 6 Af 20/2020 ze dne 19. 8. 2021 Městský soud v Praze rozhodl, že v případě krátkodobého pronájmu realizovaného prostřednictvím různých platforem typu Airbnb či Booking se nejedná o vztah mezi poskytovatelem ubytování a zájemcem, jehož účelem je zajištění bytových potřeb „v celém komplexu zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině“, ale pouze o uspokojení krátkodobé potřeby na ubytování. Proto tento vztah neodpovídá nájmu, ale svojí povahou je blíže poskytování ubytovacích služeb.

Oporu pro tento závěr našel uvedený soud zejména v tom, že se jedná o soustavnou činnost provozovanou za účelem zisku, mající krátkodobý charakter trvající zpravidla pouze několik dní, základní požadavky platforem na poskytovatele ubytování, pokud jde o poskytnutí „služeb“, které jsou hosty očekávány (např. toaletní papír, mýdlo či povlečení pro každou postel atd.), a pravidelný úklid zajišťovaný poskytovatelem ubytování. Případná absence těchto doplňkových služeb však přitom sama o sobě nemusí být rozhodujícím faktorem, i tzv. „holý pronájem“ může být poskytováním ubytovacích služeb.

Uvedené soudní rozhodnutí je potom kompatibilní s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie (i) ze dne 12. 2. 1998, ve věci C-346/95, Elisabeth Blasi proti Finanzamt München I., z něhož vyplývá, že krátkodobost je obvyklým znakem „podnikatelských pronájmů, avšak je třeba hodnotit i další okolnosti“, a (ii) ze dne 4. 10. 2001, ve věci C-326/99, Stichting „Goed Wonen“ proti Staatssecretaris van Financiën, dle něhož ubytování zprostředkované prostřednictvím internetové platformy lze považovat za ubytovací služby, nikoli nájem.

Lze předpokládat, že uvedené rozhodnutí může mít dopad nejenom v daňové oblasti, zejména pokud jde o DPH a zpětně i o solidární daň, ale zejména v oblasti sociálního a zdravotního pojištění, neboť zatímco příjmy z pronájmu nejsou předmětem pojistného, příjmy z poskytování ubytovacích služeb (podnikání) pojistnému podléhají, a proto existuje riziko jejich zpětného doměření včetně uložení sankcí.

Ačkoliv uvedené rozhodnutí Městského soudu v Praze není k dnešnímu dni konečné, když proti němu byla ve stanovené lhůtě podána kasační stížnost, o níž se u Nejvyššího správního soudu vede řízení pod sp. zn. 5 Afs 273/2021, jedná se o další vlaštovku, která by spolu s nástroji SVJ mohla napomoci k vylepšení stávající neutěšené situace na realitním trhu.

Zdroj: bnt journal