V účinnost vstoupila čtvrtá směrnice zabývající se hrozbou praní špinavých peněz

Režim 4. AML směrnice dopadá na tzv. povinné osoby, kterými jsou úvěrové a finanční instituce, auditoři, advokáti, notáři, účetní a daňoví poradci, realitní makléři, poskytovatelé služeb hazardních her apod. V této souvislosti je třeba připomenout, že 4. AML směrnice se vztahuje i na obchodníky se zbožím. Zatímco dřívější směrnice se vztahovala na obchodníky přijímající platbu v hotovosti ve výši nejméně 15.000 EUR (např. autobazary či prodejci luxusního zboží), 4. AML směrnice snižuje tento práh na částku 10.000 EUR, a to ať již je taková transakce prováděna jako jediná operace, nebo několik operací, které se zdají být spojeny.

Oproti předchozí úpravě 4. AML směrnice nerozlišuje mezi domácími a zahraničními politicky exponovanými osobami (tj. fyzickými osobami, které zastávají nebo zastávaly významnou veřejnou funkci), které obecně podléhají přísnějšímu režimu. Nově tak mohou i tuzemští politici, vysoce postavení úředníci, členové nejvyšších justičních orgánů, ale i vrcholní manažeři státních firem očekávat vyšší míru kontroly např. ze strany bank, jež jim vedou účty.

Důležitou novinkou je zřízení centrálního registru konečných vlastníků právnických osob a svěřenských fondů. Společnostem, jež nesplní povinnost uvést adekvátní, přesné a aktuální informace o své vlastnické struktuře, vč. údajů o skutečné držené účasti, bude moci být udělena pokuta. V ČR bude tento centrální registr pravděpodobně veden v návaznosti na obchodní rejstřík.

Jednotlivé členské státy musí 4. AML směrnici zapracovat do svých právních řádů do 26. června 2017.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu