Změna zaměstnavatele ex lege
Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.
Ačkoliv přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů není v právní úpravě žádnou novinkou, přesto v praxi stále způsobuje nemálo problémů končících u obecných soudů.
To byl i případ zaměstnavatele, který svému zaměstnanci oznámil, že s ohledem na výpověď nájmu nebytového prostoru, v němž provozoval kavárnu, přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu v souladu se zákoníkem práce v plném rozsahu na nového nájemce kavárny, který se tak automaticky stává jeho novým zaměstnavatelem. Nový zaměstnavatel však veškeré nároky zaměstnance odmítl z důvodu, že mezi ním a dřívějším provozovatelem kavárny neexistoval jakýkoliv smluvní vztah. Zaměstnanec proto podal proti svému původnímu zaměstnavateli žalobu, kterou se domáhal určení, že jeho pracovní poměr k původnímu zaměstnavateli trvá.
Případ dospěl až k Nejvyššímu soudu ČR, který ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3712/2015 ze dne 14. 7. 2016 konstatoval, že k převodu činnosti / úkolů zaměstnavatele může dojít na základě jakéhokoli právního jednání, v jehož důsledku zaměstnavatel přestane zcela nebo zčásti provozovat dosavadní činnost (plnit dosavadní úkoly) a místo něj v této činnosti (plnění úkolů) nebo v činnosti obdobného druhu pokračuje jiná k tomu způsobilá právnická nebo fyzická osoba. Podle Nejvyššího soudu ČR přitom důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může být i výpověď z nájmu z nebytových prostor daná pronajímatelem dosavadnímu zaměstnavateli (dohoda o ukončení nájmu) a na ni navazující smlouva o nájmu těchto prostor uzavřená mezi pronajímatelem a novým nájemcem, pokračuje-li na základě ní nový nájemce v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
Aby se do budoucna zamezilo podobným nejasnostem, je v rámci novely zákoníku práce zákonodárcem navrhováno stanovení podmínek, které musí být při převodu činnosti zaměstnavatele nebo jeho části na jiného zaměstnavatele splněny, aby došlo k automatickému přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Je navrhováno, aby tato novela zákoníku práce vstoupila v účinnost 1. 7. 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
