Změna zaměstnavatele ex lege
Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.
Ačkoliv přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů není v právní úpravě žádnou novinkou, přesto v praxi stále způsobuje nemálo problémů končících u obecných soudů.
To byl i případ zaměstnavatele, který svému zaměstnanci oznámil, že s ohledem na výpověď nájmu nebytového prostoru, v němž provozoval kavárnu, přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu v souladu se zákoníkem práce v plném rozsahu na nového nájemce kavárny, který se tak automaticky stává jeho novým zaměstnavatelem. Nový zaměstnavatel však veškeré nároky zaměstnance odmítl z důvodu, že mezi ním a dřívějším provozovatelem kavárny neexistoval jakýkoliv smluvní vztah. Zaměstnanec proto podal proti svému původnímu zaměstnavateli žalobu, kterou se domáhal určení, že jeho pracovní poměr k původnímu zaměstnavateli trvá.
Případ dospěl až k Nejvyššímu soudu ČR, který ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3712/2015 ze dne 14. 7. 2016 konstatoval, že k převodu činnosti / úkolů zaměstnavatele může dojít na základě jakéhokoli právního jednání, v jehož důsledku zaměstnavatel přestane zcela nebo zčásti provozovat dosavadní činnost (plnit dosavadní úkoly) a místo něj v této činnosti (plnění úkolů) nebo v činnosti obdobného druhu pokračuje jiná k tomu způsobilá právnická nebo fyzická osoba. Podle Nejvyššího soudu ČR přitom důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může být i výpověď z nájmu z nebytových prostor daná pronajímatelem dosavadnímu zaměstnavateli (dohoda o ukončení nájmu) a na ni navazující smlouva o nájmu těchto prostor uzavřená mezi pronajímatelem a novým nájemcem, pokračuje-li na základě ní nový nájemce v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
Aby se do budoucna zamezilo podobným nejasnostem, je v rámci novely zákoníku práce zákonodárcem navrhováno stanovení podmínek, které musí být při převodu činnosti zaměstnavatele nebo jeho části na jiného zaměstnavatele splněny, aby došlo k automatickému přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Je navrhováno, aby tato novela zákoníku práce vstoupila v účinnost 1. 7. 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
