Změna zaměstnavatele ex lege
Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.
Ačkoliv přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů není v právní úpravě žádnou novinkou, přesto v praxi stále způsobuje nemálo problémů končících u obecných soudů.
To byl i případ zaměstnavatele, který svému zaměstnanci oznámil, že s ohledem na výpověď nájmu nebytového prostoru, v němž provozoval kavárnu, přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu v souladu se zákoníkem práce v plném rozsahu na nového nájemce kavárny, který se tak automaticky stává jeho novým zaměstnavatelem. Nový zaměstnavatel však veškeré nároky zaměstnance odmítl z důvodu, že mezi ním a dřívějším provozovatelem kavárny neexistoval jakýkoliv smluvní vztah. Zaměstnanec proto podal proti svému původnímu zaměstnavateli žalobu, kterou se domáhal určení, že jeho pracovní poměr k původnímu zaměstnavateli trvá.
Případ dospěl až k Nejvyššímu soudu ČR, který ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3712/2015 ze dne 14. 7. 2016 konstatoval, že k převodu činnosti / úkolů zaměstnavatele může dojít na základě jakéhokoli právního jednání, v jehož důsledku zaměstnavatel přestane zcela nebo zčásti provozovat dosavadní činnost (plnit dosavadní úkoly) a místo něj v této činnosti (plnění úkolů) nebo v činnosti obdobného druhu pokračuje jiná k tomu způsobilá právnická nebo fyzická osoba. Podle Nejvyššího soudu ČR přitom důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může být i výpověď z nájmu z nebytových prostor daná pronajímatelem dosavadnímu zaměstnavateli (dohoda o ukončení nájmu) a na ni navazující smlouva o nájmu těchto prostor uzavřená mezi pronajímatelem a novým nájemcem, pokračuje-li na základě ní nový nájemce v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
Aby se do budoucna zamezilo podobným nejasnostem, je v rámci novely zákoníku práce zákonodárcem navrhováno stanovení podmínek, které musí být při převodu činnosti zaměstnavatele nebo jeho části na jiného zaměstnavatele splněny, aby došlo k automatickému přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Je navrhováno, aby tato novela zákoníku práce vstoupila v účinnost 1. 7. 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
