Nová pravidla pro skupinové financování (crowdfunding)
Dne 10. listopadu 2021 vstoupí v účinnost nová pravidla pro tzv. crowdfunding dopadající na podnikatele a malé a střední podniky do částky 5 mil. EUR.
Dne 10. listopadu 2021 nabyde účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 přinášející nová pravidla pro tzv. crowdfunding, který je stále častější formou alternativního financování pro různé skupiny subjektů.
Cílem nařízení, které je koncipované jako výjimka z režimu poskytování investičních služeb (MiFID II) a z regulace veřejné nabídky cenných papírů (nařízení o prospektu) a které se bude vztahovat na veřejné nabízení převoditelných cenných papírů a dluhové financování (různé formy úvěrů a zápůjček) prostřednictvím online platforem, je zejména harmonizace právní úpravy v jednotlivých členských zemích EU a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb skupinového financování, když národní právní řády dosud specifickou právní úpravu tohoto skupinového financování neobsahovaly. Působnost nařízení je však omezena pouze na ty crowdfundingové projekty, kde financování hledá podnikatel, nikoli spotřebitelé, a to pouze do částky 5 mil. EUR za 12 kalendářních měsíců na 1 projekt.
Nařízení zavádí novou licencovanou kategorii poskytovatelů služeb skupinového financování a zavádí podmínky, za nichž bude možné služby skupinového financování poskytovat.
Na základě nařízení bude třeba plnit stanovená pravidla za účelem ochrany investorů, AML povinnosti, obezřetnostní a další předpoklady, která však nejsou na kapitálovém trhu ničím neobvyklým.
Crowdfundingové platformy, na které bude nové nařízení dopadat, budou povinny požádat o povolení k činnosti nejpozději do 10. 11. 2022. Není vyloučeno, že uvedená lhůta bude ještě prodloužena.
Zdroj: bnt journal
_
_
Další články
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
