Evidence skutečných majitelů, aneb víš, čí jseš?
Již 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která do českého právního řádu implementuje další část tzv. čtvrté AML směrnice, a to povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob.
Dne 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která navazuje na dřívější novelu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz) a zavádí do českého právního řádu povinnou evidenci skutečných majitelů právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku a svěřenských fondů.
Dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz) se skutečným majitelem rozumí fyzická osoba, která má právně nebo fakticky možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, svěřenském fondu či jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Tento zákon rovněž stanoví vyvratitelné právní domněnky určující osobu skutečného majitele uvedených subjektů.
Skuteční majitelé se budou nově povinně evidovat v evidenci skutečných majitelů. Do této evidence se o skutečném majiteli budou vedle jména, data narození, místa pobytu (bydliště) a údaje o státní příslušnosti zapisovat i údaje o podílu na hlasovacích právech (v případě přímé účasti na právnické osobě), podílu na rozdělovaných prostředcích (je-li zapisovaná osoba jejich příjemcem) nebo jiná skutečnost zakládající zapisované osobě postavení skutečného majitele.
Údaje o skutečném majiteli zapíše do evidence skutečných majitelů příslušný rejstříkový soud do 5 pracovních dní na návrh osoby, která je oprávněna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, a to aniž by o tom vydával rozhodnutí. K provádění zápisů budou oprávněni také notáři. Poplatek za zápis údajů o skutečném majiteli bude činit 1.000 Kč.
Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, kterou v elektronické podobě vede příslušný rejstříkový soud. Evidence skutečných majitelů však nebude veřejným rejstříkem a údaje o skutečném majiteli nebudou ani součástí tzv. výpisu právnické osoby z obchodního rejstříku. K údajům o skutečném majiteli nebude mít přístup veřejnost, ale pouze osoby a orgány taxativně vymezené v zákoně, např. soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daní nebo ČNB aj.
V případě, že zapsaná osoba nesplní povinnost evidence skutečného majitele ve stanovené lhůtě, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví dodatečnou lhůtu ke splnění této povinnosti. V případě marného uplynutí dodatečné lhůty soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci.
Závěrem je třeba uvést, že právnické osoby a správci svěřenských fondů (popř. osoby v obdobném postavení) budou povinni vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba za skutečného majitele považována. Všechny tyto údaje budou muset být uchovávány po celou dobu, po kterou bude příslušná osoba skutečným majitelem, a poté po dobu nejméně 10 let ode dne zániku takového vztahu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.



