Dostupné způsoby zaměstnání cizince, který není občanem státu EU, snadněji a rychleji
Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.
Pokud chce tuzemský zaměstnavatel zaměstnat cizince, který nemá volný přístup na český trh práce, musí budoucí zaměstnanec získat platnou zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu.
Získání potřebného oprávnění není pro cizince ani jeho budoucího zaměstnavatele vždy jednoduché. Často totiž naráží na různé bariéry, ať už se jedná o dobu povolovacího řízení či nově i kvóty pro příjem žádostí prostřednictvím zastupitelských úřadů. Toho si je samozřejmě dobře vědoma i sama ČR, která v rámci snahy o zjednodušení migračního procesu zaměstnanců a členů statutárních orgánů realizuje prostřednictvím svých ústředních orgánů státní správy různé podpůrné programy a projekty.
Jedním z nich je projekt „Fast Track“. Jeho podstatou je dosažení časových úspor v migračním procesu zahraničních pracovníků v rámci jejich vnitropodnikových převodů do ČR, a to mj. zkrácením doby pro vydání rozhodnutí o udělení či neudělení víza k pobytu na nejvýše 30 dnů od podání žádosti.
Dalším je projekt „Welcome Package pro investory“, jehož cílem je snaha zvýšit počet nově založených společností vyvíjejících v místě a čase unikátní, jedinečné a inovativní produkty a služby (tzv. start-upy). Projekt je zaměřen na zefektivnění migračního procesu klíčových pracovníků pro tyto start-upy.
Mezi dalšími lze jmenovat i vládní programy „Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec“, „Kvalifikovaný zaměstnanec“ a „Klíčový a vědecký personál“. Tyto programy svým účastníkům mj. zaručují možnost podat na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí žádost o vydání příslušného pracovního a pobytového oprávnění bez ohledu na kvóty pro příjem těchto žádostí. Další výhody se pak liší v závislosti na konkrétním programu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



