Online zakládání obchodních společností, aneb digitalizaci zase o kousek blíž…
Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.
Dne 31. 7. 2019 vstoupila v platnost tzv. digitalizační směrnice EU (směrnice 2019/1151 ze dne 20. 6. 2019), která pro všechny členské státy EU zavádí jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.
Úprava směrnice dopadá primárně na společnosti s ručením omezeným a má za cíl zjednodušení vytváření obchodních společností a podporu podnikání díky snížení nákladů, času a administrativní zátěže. V případě akciových společností bude záležet na tom, zda se zákonodárce rozhodne využít možnosti a online založení pro ně neaplikovat nebude.
V souvislosti s online zakládáním společností bude ČR muset vytvořit podrobná pravidla a tzv. jednotnou digitální bránu, kde poskytne vzor příslušného zakladatelského právního jednání. Mělo by být možné připravit si i vlastní text zakladatelského právního jednání.
Pojmovým znakem online postupů podle směrnice je vyloučení osobní přítomnosti zakladatelů společnosti u notáře. Veškeré dílčí postupy musí probíhat online, včetně sepsání zakladatelského právního jednání a dalších dokumentů, vyřízení podnikatelského oprávnění a splacení základního kapitálu. Významnou novinkou, kterou směrnice přináší, je možnost online splatit základní kapitál převodem na bankovní účet u některé z bank působících v EU.
V zájmu rychlosti celého procesu by online založení společnosti (včetně zápisu do rejstříku) nemělo být podmíněno získáním živnostenského oprávnění či licence. Tyto dokumenty by se měly řešit až následně (po zápisu do rejstříku). Výjimkou je požadavek vnitrostátního práva na řádný dohled nad určitými činnostmi, zejména nad oblastmi s vyšší mírou regulace.
V legislativním plánu Vlády ČR pro rok 2020 je zákon, kterým budou ustanovení směrnice do českého právního řádu implementována, označen pracovně jako návrh zákona, kterým se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Termín předložení návrhu vládě je určen na listopad 2020 a účinnost zákona se předpokládá v souladu se směrnicí, tedy k 1. 8. 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
