Systém vnitřních zásad dle AML
Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.
Jednou z nich je povinnost zavést a uplatňovat odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace a v souvislosti s tím i povinnost vypracovat systém vniřních zásad, postupů a opatření.
Ačkoliv zákon proti praní špinavých peněz uvádí přehled toho, co musí systém vnitřních zásad obvykle obsahovat (§ 21 odst. 5), v praxi může příprava a správné nastavení systému vnitřních zásad působit méně či více závažné obtíže. Proto lze s povděkem kvitovat, že Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR (FAÚ) vydal vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, který mohou povinné osoby při přípravě svých vlastních dokumentů bez obav využít.
Vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření obsahuje celkem 21 článků, které mimo jiné zahrnují podrobný demonstrativní výčet (fakultativních i obligatorních) znaků podezřelých obchodů, pravidla pro správnou identifikaci a kontrolu klienta včetně opatření pro rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování a řízení rizik a vnitřní kontrolu, pravidla postupu při zjištění podezřelého obchodu a jeho oznámení FAÚ, jakož i například technická a personální opatření pro správné provedení odkladu splnění příkazu klienta.
Vzorový systém vnitřních zásad byl na stránkách Ministerstva financí ČR publikován dne 24. 04. 2015 a je dostupný z následujícího zdroje: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/boj-proti-prani-penez-a-financovani-tero/system-vnitrnich-zasad-a-kontaktni-osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
