Systém vnitřních zásad dle AML
Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.
Jednou z nich je povinnost zavést a uplatňovat odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace a v souvislosti s tím i povinnost vypracovat systém vniřních zásad, postupů a opatření.
Ačkoliv zákon proti praní špinavých peněz uvádí přehled toho, co musí systém vnitřních zásad obvykle obsahovat (§ 21 odst. 5), v praxi může příprava a správné nastavení systému vnitřních zásad působit méně či více závažné obtíže. Proto lze s povděkem kvitovat, že Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR (FAÚ) vydal vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, který mohou povinné osoby při přípravě svých vlastních dokumentů bez obav využít.
Vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření obsahuje celkem 21 článků, které mimo jiné zahrnují podrobný demonstrativní výčet (fakultativních i obligatorních) znaků podezřelých obchodů, pravidla pro správnou identifikaci a kontrolu klienta včetně opatření pro rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování a řízení rizik a vnitřní kontrolu, pravidla postupu při zjištění podezřelého obchodu a jeho oznámení FAÚ, jakož i například technická a personální opatření pro správné provedení odkladu splnění příkazu klienta.
Vzorový systém vnitřních zásad byl na stránkách Ministerstva financí ČR publikován dne 24. 04. 2015 a je dostupný z následujícího zdroje: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/boj-proti-prani-penez-a-financovani-tero/system-vnitrnich-zasad-a-kontaktni-osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
