Účetní závěrky, nebo život… aneb novela zákona o veřejných rejstřících
Ačkoli stávající právní úprava umožňuje sankcionovat obchodní korporace, které řádně nezakládají do sbírky listin obchodního rejstříku svoje účetní závěrky, velká část z nich tuto povinnost neplní. To se má však navrhovanou novelou změnit.
Obchodní korporace mají podle stávající právní úpravy povinnost zveřejňovat svoji účetní závěrku a případně také výroční zprávu ve sbírce listin obchodního rejstříku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Ve sbírce listin jsou uvedené dokumenty veřejně přístupné a jakákoliv třetí osoba tak má možnost nahlédnout do hospodaření dané korporace ve sledovaném období.
Ačkoliv stávající právní úprava umožňuje obchodní korporaci, která svou předkládací povinnost neplní, sankcionovat uložením pořádkové pokuty až do výše 100.000 Kč, uložením pokuty až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem (v režimu zákona o účetnictví) či ji zrušit s likvidací (jsou-li pro takový postup splněny zákonem předepsané podmínky), velká část obchodních korporací požadované dokumenty do sbírky listin neukládá. Ostatně sankce v podobě zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá potřebný majetek ani na úhradu nákladů likvidace, je neefektivní a v praxi proto není tento postup ze strany soudů výrazněji využíván.
To se má však změnit navrhovanou novelou zákona o obchodních korporacích, resp. zákona o veřejných rejstřících. Jedním z cílů novely je zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí. Toho má být docíleno mj. zamezením existence obchodních korporací, které reálně nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně (v záznamech obchodního rejstříku). Počítá se proto se zpřísněním sankcí za nedodání účetní závěrky. Postup rejstříkového soudu bude přitom záležet i na tom, zda bude obchodní korporace tzv. kontaktní či nikoliv, tj. zda se podaří obesílané obchodní korporaci doručit do vlastních rukou výzvu k předložení chybějících účetních závěrek k založení do sbírky listiny (s vyloučením fikce doručení).
U obchodních korporací, kterým se podaří výzvu doručit, bude platit předpoklad, že jsou ekonomicky aktivní a „pouze“ neplní stanovenou předkládací povinnost. Takové obchodní korporace budou sankcionovány uložením pořádkové pokuty.
V případě, že se výzvu rejstříkového soudu nepodaří obchodní korporaci doručit, dojde k zahájení řízení o jejím zrušení (údaj o zahájení řízení o zrušení zapíše rejstříkový soud automaticky do obchodního rejstříku). Pokud během tohoto řízení nevyjde najevo, že obchodní korporace má dostatečný majetek alespoň k úhradě nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud (avšak nejdříve po uplynutí 1 roku od zahájení řízení) o zrušení společnosti bez likvidace. V případě opačného zjištění rozhodne rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace s likvidací.
Tato novela by měla umožnit vyčištění obchodního rejstříku od obchodních korporací existujících pouze formálně, u nichž hrozí, že by mohly být využity k páchání trestné činnosti hospodářské povahy.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




