Účetní závěrky, nebo život… aneb novela zákona o veřejných rejstřících
Ačkoli stávající právní úprava umožňuje sankcionovat obchodní korporace, které řádně nezakládají do sbírky listin obchodního rejstříku svoje účetní závěrky, velká část z nich tuto povinnost neplní. To se má však navrhovanou novelou změnit.
Obchodní korporace mají podle stávající právní úpravy povinnost zveřejňovat svoji účetní závěrku a případně také výroční zprávu ve sbírce listin obchodního rejstříku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Ve sbírce listin jsou uvedené dokumenty veřejně přístupné a jakákoliv třetí osoba tak má možnost nahlédnout do hospodaření dané korporace ve sledovaném období.
Ačkoliv stávající právní úprava umožňuje obchodní korporaci, která svou předkládací povinnost neplní, sankcionovat uložením pořádkové pokuty až do výše 100.000 Kč, uložením pokuty až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem (v režimu zákona o účetnictví) či ji zrušit s likvidací (jsou-li pro takový postup splněny zákonem předepsané podmínky), velká část obchodních korporací požadované dokumenty do sbírky listin neukládá. Ostatně sankce v podobě zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá potřebný majetek ani na úhradu nákladů likvidace, je neefektivní a v praxi proto není tento postup ze strany soudů výrazněji využíván.
To se má však změnit navrhovanou novelou zákona o obchodních korporacích, resp. zákona o veřejných rejstřících. Jedním z cílů novely je zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí. Toho má být docíleno mj. zamezením existence obchodních korporací, které reálně nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně (v záznamech obchodního rejstříku). Počítá se proto se zpřísněním sankcí za nedodání účetní závěrky. Postup rejstříkového soudu bude přitom záležet i na tom, zda bude obchodní korporace tzv. kontaktní či nikoliv, tj. zda se podaří obesílané obchodní korporaci doručit do vlastních rukou výzvu k předložení chybějících účetních závěrek k založení do sbírky listiny (s vyloučením fikce doručení).
U obchodních korporací, kterým se podaří výzvu doručit, bude platit předpoklad, že jsou ekonomicky aktivní a „pouze“ neplní stanovenou předkládací povinnost. Takové obchodní korporace budou sankcionovány uložením pořádkové pokuty.
V případě, že se výzvu rejstříkového soudu nepodaří obchodní korporaci doručit, dojde k zahájení řízení o jejím zrušení (údaj o zahájení řízení o zrušení zapíše rejstříkový soud automaticky do obchodního rejstříku). Pokud během tohoto řízení nevyjde najevo, že obchodní korporace má dostatečný majetek alespoň k úhradě nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud (avšak nejdříve po uplynutí 1 roku od zahájení řízení) o zrušení společnosti bez likvidace. V případě opačného zjištění rozhodne rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace s likvidací.
Tato novela by měla umožnit vyčištění obchodního rejstříku od obchodních korporací existujících pouze formálně, u nichž hrozí, že by mohly být využity k páchání trestné činnosti hospodářské povahy.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




