Články s tagem: umělá inteligence

Dnešní doba nám přináší nepřeberné množství technologických možností a tou snad nejostřeji sledovanou je právě umělá inteligence (zkratka AI, výjimečně i česky UI), která zažila největší boom v posledních přibližně 2 letech.

Představte si svět, ve kterém umělá inteligence bez jasně daných pravidel rozhoduje o vaší hypotéce, pracovním pohovoru nebo zdravotní péči. Podobným situacím chce Evropská unie předcházet.

Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila. U děl vytvořených umělou inteligencí zákon výslovnou úpravu nemá a existují k tomu různé právní teorie a názory.

Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.

Advokátní kancelář KROUPALIDÉ pro vás vytvořila dva handbooky o umělé inteligenci, které jsou volně dostupné. Jejich průvodci vám ukáží, jak bezpečně začlenit AI do vašeho podnikání.

Mgr. Tomáš Procházka je předním odborníkem na pracovní právo a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o., kde se zaměřuje na pracovněprávní spory, kolektivní vyjednávání, odpovědnost manažerů a strategické otázky pracovního práva. V rozhovoru probereme nejvýznamnější změny v pracovním právu, včetně rovnoprávnosti dohodářů a pracovních poměrů, práce na dálku, flexinovelu zákoníku práce a dopad digitalizace a umělé inteligence na HR procesy a právní rizika algoritmického rozhodování.

Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.

Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.

Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.

Praha 16. ledna (ČTK) - Do novely zákona o silniční dopravě by mohla Sněmovna vložit pravidla provozu autonomních vozidel, tedy vozidel, která jezdí bez zásahu řidiče. Osoba na místě řidiče však bude muset na základě výzvy zařízení převzít řízení vozidla.

Nástroje a systémy umělé inteligence jsou dnes v hledáčku snad každé větší firmy jako součást její inovační agendy. Ať už firma technologie vyvíjí, zavádí je svým zákazníkům, připravuje strategii jejich adopce nebo se je jen sama chystá využívat, vždy se vyplatí záměry probrat s právními experty. Ti s téměř nekonečným výčtem příležitostí, které umělá inteligence přináší, řeší řadu právních témat. Pojďme se podívat na ty nejčastější.

S umělou inteligencí se s ohledem na její rychlý rozvoj setkáváme v mnoha podobách ve stále více odvětvích a oborech a jinak tomu není ani v oblasti e-commerce. V poslední době se začínají ve světě online nakupování objevovat digitální nákupní asistenti pohánění právě umělou inteligencí. Co vše takoví asistenti dokáží, proč by je měli provozovatelé e-shopů implementovat a jaké právní otázky s sebou využívání digitálních nákupních asistentů přináší, se dočtete v našem článku.

V krátkém rozhovoru jsme po nějaké době opět vyzpovídali předsedkyni redakční rady našeho portálu, která je současně vedoucí právničkou skupiny ATLAS GROUP a ředitelkou odborného právního kongresu Právní prostor.

Nejen o hrozbách a přínosech umělé inteligence v oblasti kulturního a mediálního prostředí se 4. 11. 2024 diskutovalo na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Kulatý stůl s názvem Umělá inteligence v kultuře a médiích, pořádaný poslancem Lubomírem Brožem, upozornil na narůstající vliv umělé inteligence v oblasti kreativního průmyslu a s tím spojené množství vyvstávajících právních otázek kolem nástroje tzv. čtvrté průmyslové revoluce.

Technologie umělé inteligence (AI) se postupně stávají nástrojem, který je součástí každodenního fungování řady firem i jedinců. Na měnící se podmínky přitom musí adekvátně reagovat nejen byznys, ale také oblasti práva a spravedlnosti.

Každým dnem dochází na poli umělé inteligence k zásadním pokrokům, které se nevyhnutelně promítají i do poskytování právních služeb.

Každým dnem dochází na poli umělé inteligence k zásadním pokrokům, které se nevyhnutelně promítají i do poskytování právních služeb.

Dne 11. 10. 2023 byl vynesen jeden z prvních (ne-li první) rozsudků českého soudnictví, poskytující odpověď na otázku, zda a kdo je autorem grafiky vytvořené umělou inteligencí na základě zadání fyzické osoby – uživatele softwaru.

12. a 13. září proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně již 16. ročník konference České právo a informační technologie. O aktuální témata opět nebyla nouze.

Neoddiskutovatelným faktem je, že umělá inteligence je velmi zajímavá technologie dvacátého století. V interakci s právem duševního vlastnictví, jmenovitě s právem autorským, ale naráží na právní koncepci starou nějakých 200–300 let.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.