Spravedlnost v digitálním světě. Odborníci diskutovali možnosti využití umělé inteligence v české justici
Technologie umělé inteligence (AI) se postupně stávají nástrojem, který je součástí každodenního fungování řady firem i jedinců. Na měnící se podmínky přitom musí adekvátně reagovat nejen byznys, ale také oblasti práva a spravedlnosti.
O budoucnosti využití AI v justici a advokacii ve čtvrtek v pražském Obecním domě diskutovali odborníci z oblasti práva a IT spolu se zástupci Ministerstva spravedlnosti. Akci, která proběhla v rámci programu Dnů AI, uspořádala Advokátní asociace pro AI.
Nástup nových technologií v čele s umělou inteligencí přinese zásadní změny a nové výzvy v řadě odvětví. Tento trend se ze své podstaty nevyhne ani oblasti advokacie. Náměstek ministra spravedlnosti Vilém Anzenbacher k využívání AI v právní praxi uvedl: „Naprostá většina aktérů nyní řeší primárně vnější regulaci a využívání umělé inteligence. Regulujeme použití externími subjekty, ale při tom nám chybí něco, co by se mohlo nazývat vnitřní regulace morálu a pravidel umělé inteligence. Jedná se o nejzákladnější pravidla, která by v ideálním případě byla obsažena v jádru každé AI. To je naprosto zásadní segment, se kterým se musíme vypořádat, dokud máme tyto věci možnost efektivně ovlivňovat.“ Zároveň dodal, že využití AI je z dlouhodobého hlediska jednou z priorit, kterou se ministerstvo zabývá.
Zástupce Ministerstva spravedlnosti Přemysl Sezemský, ředitel odboru eJustice blíže představil projekty v oblasti digitalizace justice a další inovace, které se už podařily nebo je lze v dohledné době očekávat: „Naše vize je zajistit funkční služby pro občany i právní profesionály. Toho docílíme i zavedením efektivních interních procesů a automatizace, dbáním na kybernetickou bezpečnost a v rámci inovací hledáním užitečných use-case pro zodpovědné použití generativní AI,“ uvedl Sezemský. Zároveň zdůraznil, že v resortu justice je obzvlášť důležité systémy řádně otestovat s uživateli, než se pustí do ostrého provozu.
Filip Drnec, předseda výkonného představenstva Advokátní asociace pro AI dále k aktivitám asociace uvedl: „Důvodem vzniku Advokátní asociace pro AI bylo, aby se v našem i evropském advokátním prostoru tyto technologie používaly správně. A to jak v pohledu advokátního, tedy respektování advokátních principů, tak i z pohledu standardních etických pravidel při použití nových technologií“.
Advokátní asociace pro AI vznikla v roce 2024 s cílem podporovat inovace v oblasti práva a advokacie a vymezit zodpovědné využití technologií v oboru. A to například skrze správnou interpretaci a implementaci současných evropských nařízení o AI a navazující legislativy. Zakládajícími členy jsou čtyři přední tuzemské advokátní kanceláře Portos, Arrows, Felix a spol. a Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři.
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
