Spravedlnost v digitálním světě. Odborníci diskutovali možnosti využití umělé inteligence v české justici
Technologie umělé inteligence (AI) se postupně stávají nástrojem, který je součástí každodenního fungování řady firem i jedinců. Na měnící se podmínky přitom musí adekvátně reagovat nejen byznys, ale také oblasti práva a spravedlnosti.
O budoucnosti využití AI v justici a advokacii ve čtvrtek v pražském Obecním domě diskutovali odborníci z oblasti práva a IT spolu se zástupci Ministerstva spravedlnosti. Akci, která proběhla v rámci programu Dnů AI, uspořádala Advokátní asociace pro AI.
Nástup nových technologií v čele s umělou inteligencí přinese zásadní změny a nové výzvy v řadě odvětví. Tento trend se ze své podstaty nevyhne ani oblasti advokacie. Náměstek ministra spravedlnosti Vilém Anzenbacher k využívání AI v právní praxi uvedl: „Naprostá většina aktérů nyní řeší primárně vnější regulaci a využívání umělé inteligence. Regulujeme použití externími subjekty, ale při tom nám chybí něco, co by se mohlo nazývat vnitřní regulace morálu a pravidel umělé inteligence. Jedná se o nejzákladnější pravidla, která by v ideálním případě byla obsažena v jádru každé AI. To je naprosto zásadní segment, se kterým se musíme vypořádat, dokud máme tyto věci možnost efektivně ovlivňovat.“ Zároveň dodal, že využití AI je z dlouhodobého hlediska jednou z priorit, kterou se ministerstvo zabývá.
Zástupce Ministerstva spravedlnosti Přemysl Sezemský, ředitel odboru eJustice blíže představil projekty v oblasti digitalizace justice a další inovace, které se už podařily nebo je lze v dohledné době očekávat: „Naše vize je zajistit funkční služby pro občany i právní profesionály. Toho docílíme i zavedením efektivních interních procesů a automatizace, dbáním na kybernetickou bezpečnost a v rámci inovací hledáním užitečných use-case pro zodpovědné použití generativní AI,“ uvedl Sezemský. Zároveň zdůraznil, že v resortu justice je obzvlášť důležité systémy řádně otestovat s uživateli, než se pustí do ostrého provozu.
Filip Drnec, předseda výkonného představenstva Advokátní asociace pro AI dále k aktivitám asociace uvedl: „Důvodem vzniku Advokátní asociace pro AI bylo, aby se v našem i evropském advokátním prostoru tyto technologie používaly správně. A to jak v pohledu advokátního, tedy respektování advokátních principů, tak i z pohledu standardních etických pravidel při použití nových technologií“.
Advokátní asociace pro AI vznikla v roce 2024 s cílem podporovat inovace v oblasti práva a advokacie a vymezit zodpovědné využití technologií v oboru. A to například skrze správnou interpretaci a implementaci současných evropských nařízení o AI a navazující legislativy. Zakládajícími členy jsou čtyři přední tuzemské advokátní kanceláře Portos, Arrows, Felix a spol. a Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři.
Další články
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
