Spravedlnost v digitálním světě. Odborníci diskutovali možnosti využití umělé inteligence v české justici
Technologie umělé inteligence (AI) se postupně stávají nástrojem, který je součástí každodenního fungování řady firem i jedinců. Na měnící se podmínky přitom musí adekvátně reagovat nejen byznys, ale také oblasti práva a spravedlnosti.
O budoucnosti využití AI v justici a advokacii ve čtvrtek v pražském Obecním domě diskutovali odborníci z oblasti práva a IT spolu se zástupci Ministerstva spravedlnosti. Akci, která proběhla v rámci programu Dnů AI, uspořádala Advokátní asociace pro AI.
Nástup nových technologií v čele s umělou inteligencí přinese zásadní změny a nové výzvy v řadě odvětví. Tento trend se ze své podstaty nevyhne ani oblasti advokacie. Náměstek ministra spravedlnosti Vilém Anzenbacher k využívání AI v právní praxi uvedl: „Naprostá většina aktérů nyní řeší primárně vnější regulaci a využívání umělé inteligence. Regulujeme použití externími subjekty, ale při tom nám chybí něco, co by se mohlo nazývat vnitřní regulace morálu a pravidel umělé inteligence. Jedná se o nejzákladnější pravidla, která by v ideálním případě byla obsažena v jádru každé AI. To je naprosto zásadní segment, se kterým se musíme vypořádat, dokud máme tyto věci možnost efektivně ovlivňovat.“ Zároveň dodal, že využití AI je z dlouhodobého hlediska jednou z priorit, kterou se ministerstvo zabývá.
Zástupce Ministerstva spravedlnosti Přemysl Sezemský, ředitel odboru eJustice blíže představil projekty v oblasti digitalizace justice a další inovace, které se už podařily nebo je lze v dohledné době očekávat: „Naše vize je zajistit funkční služby pro občany i právní profesionály. Toho docílíme i zavedením efektivních interních procesů a automatizace, dbáním na kybernetickou bezpečnost a v rámci inovací hledáním užitečných use-case pro zodpovědné použití generativní AI,“ uvedl Sezemský. Zároveň zdůraznil, že v resortu justice je obzvlášť důležité systémy řádně otestovat s uživateli, než se pustí do ostrého provozu.
Filip Drnec, předseda výkonného představenstva Advokátní asociace pro AI dále k aktivitám asociace uvedl: „Důvodem vzniku Advokátní asociace pro AI bylo, aby se v našem i evropském advokátním prostoru tyto technologie používaly správně. A to jak v pohledu advokátního, tedy respektování advokátních principů, tak i z pohledu standardních etických pravidel při použití nových technologií“.
Advokátní asociace pro AI vznikla v roce 2024 s cílem podporovat inovace v oblasti práva a advokacie a vymezit zodpovědné využití technologií v oboru. A to například skrze správnou interpretaci a implementaci současných evropských nařízení o AI a navazující legislativy. Zakládajícími členy jsou čtyři přední tuzemské advokátní kanceláře Portos, Arrows, Felix a spol. a Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
