Umělá inteligence v kultuře a médiích

Stěžejními tématy byly především otázky týkající se míry zásahu umělé inteligence do kreativních lidských činností a porušování autorských práv nástroji umělé inteligence. Na autorskoprávní problematiku související s umělou inteligencí se podrobněji zaměříme v dalším článku.

Poslanec Lubomír Brož (ANO) a vedoucí samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury Adéla Faladová ve svém úvodním slově konstatovali, že příchod umělé inteligence představuje technologickou revoluci, která mění náš svět podobně jako průmyslové revoluce, které z naší historie již známe. Nynější tzv. čtvrtá průmyslová revoluce se týká zejména tvůrčích profesí, které dřívějšími průmyslovými revolucemi prakticky nebyly poznamenány.

Umělá inteligence a její zásah do kreativního průmyslu

Podle Veroniky Macurové Křížové bychom se neměli bavit pouze o tom, jakým způsobem mají zohledňovat práva fyzických osob profesionální producenti a filmoví tvůrci, ale poukazuje na důležitost diskuze i v rámci laického způsobu nakládání s umělou inteligencí. To zejména z důvodu, že laici často nemají právní povědomí a etické vnímání na tak vysoké úrovni jako profesionálové, kterým jde o odborný kredit. Veronika Macurová Křížová zmiňuje důležitost osvěty společnosti a upozorňuje, že nadšený laik může napáchat více škody než zkušený profesionál.

V rámci transparentnosti ve filmovém průmyslu zůstává otázkou, jakou podobu bude mít v praxi informování diváka o tom, že do určité scény byla použita umělá inteligence nad rámec určité technické úpravy. Etický rámec integrace generativní umělé inteligence v audiovizi je důležitý zejména u využívání umělé inteligence v dokumentárních filmech. Dle slov Veroniky Macurové Křížové by u dokumentárních filmů měly být standardy nastaveny s extrémní péčí, aby nedošlo ke ztrátě důvěry v informování společnosti.

Podle Petry Žikovské lze umělou inteligenci v hudebním průmyslu brát v mnoha ohledech jako kreativního partnera. Problémy spatřuje ve vokálních klonech, kdy umělá inteligence dokáže vytvořit dojem, že určitou písničku zpívá jiná osoba, než která ji nazpívala ve skutečnosti.

Z finanční stránky nelze hudbě vytvořené umělou inteligencí dost dobře konkurovat a je tudíž pravděpodobné, že určitý typ hudby bude v budoucnosti nahrazován hudbou tvořenou za pomoci umělé inteligence. Ohrožena je zejména konzumní hudba, která obvykle hraje jako hudební pozadí v lobby barech a restauracích. Pro kreativní hudbu, kterou tvoří reální umělci, by podle Petry Žikovské neměla být umělá inteligence výraznou hrozbou, jelikož fanoušci budou mít stále silnou potřebu identifikace s fyzickou osobou.

S umělou inteligencí a syntézou hlasů spolupracuje také Český rozhlas. Ten si však uvědomuje, že posluchači většinou chtějí vědět, kdo je moderátorem a zároveň slyšet z hlasu přirozené nedokonalosti. V rámci newsroomu využívá Český rozhlas umělou inteligenci např. v oblastech optimalizace tweetů nebo shrnování článků, ale všechny výstupy vždy podléhají dohledu lidského editora.

AI Act a jeho vliv na kulturní a mediální prostředí

Mediální i kulturní sektor bude významně ovlivněn implementací AI Actu, který byl přijat Evropským parlamentem v červnu tohoto roku. Europoslanec Ondřej Kovařík zmiňuje, že AI Act vznikal dlouhou dobu a tím se dostává do nesouladu s rychle probíhajícím vývojem technologií umělé inteligence v praxi. S tím Ondřej Kovařík spojuje také otázku, zda nebude potřeba jeho významné revize již za několik let i právě v oblasti dopadu na kreativní sektor. AI Act rozlišuje kategorie podle míry společenského nebezpečí a ke každé kategorii následně přiřazuje různá práva a povinnosti. V rámci AI actu se oblast médií řadí k více rizikovým a bude vyžadovat větší lidskou kontrolu. Ve svém projevu europoslanec také zdůraznil, že regulace s sebou nese některá vyjasnění, ale zároveň přináší i povinnosti pro veřejnou správu. Zejména upozornil na nutnost příprav dohledového orgánu, který bude plnit funkci regulátora v oblasti umělé inteligence v České republice a vyzval politickou reprezentaci a veřejnou správu, aby tuto část Aktu o umělé inteligenci brali velmi vážně.