Články s tagem: umělá inteligence

Kdo mě zná, ten ví, že patřím mezi hlasité odpůrce bezhlavého nasazování umělé inteligence do oblasti advokacie. Ne proto, že bych byl odpůrcem technologií, ale proto, že vím, jaké právní a etické problémy s sebou jejich nekontrolované využívání přináší.

V dynamickém prostředí, kde se právo mění ze dne na den, je kvalitní právní informační systém nepostradatelným nástrojem. Přehlednost, aktuálnost a technologická vyspělost rozhodují o tom, zda právník či úředník zvládne svou práci rychle a přesně.

Rozvoj umělé inteligence a algoritmického zpracování dat zásadně proměňuje podobu spotřebitelských smluv. Zatímco tradiční spotřebitelský vztah vycházel z určité standardizace podmínek a rovnosti přístupu ke zboží či službám, dnešní digitální realita se tomuto ideálu čím dál více vzdaluje. V prostředí e-commerce dochází k masivní personalizaci nabídek, cen i smluvních podmínek – často bez vědomí spotřebitele a bez jakékoli transparentnosti.

Od 2. srpna 2025 nabývají účinnosti pravidla Aktu o umělé inteligenci týkající se obecných modelů AI. Nová pravidla se dotknou zejména velkých poskytovatelů AI modelů – jako například ChatGPT, Gemini a Claude.

Umělá inteligence už není jen experimentálním nástrojem v právu. Vstoupila do každodenní praxe – pomáhá s rešeršemi, navrhuje právní dokumenty, usnadňuje orientaci v rozsáhlé judikatuře. Ale co to skutečně znamená pro povahu právnické práce? A kde končí přínos AI a začíná zodpovědnost člověka?

Věděli jsme, že CODEXIS je unikátní právní databáze (skládající se z téměř dvou miliónů dokumentů z legislativy, judikatury, komentářů, ale i dalších odborných článků). Věděli jsme, že umělá inteligence je budoucnost, a proto jsme hledali klíč, jak tyto dva světy propojit. Jsou to zcela rozdílné světy – tradičního práva a moderních technologií.

Co se stane, když se právo střetne s technologiemi, které fungují na zcela odlišné logice? Když jazyk pravidel, výjimek a odpovědnosti začne ustupovat jazyku predikce, optimalizace a datových vzorců? Jak se právo proměňuje, když se přestává vykonávat jako lidská činnost – a začíná být zpracováváno jako informační tok?

Praha 11. června (ČTK) - České firmy se do příštího roku nestihnou připravit na požadavky evropského Aktu o umělé inteligenci (AI). Evropské komisi (EK) proto Česko navrhlo odložení účinnosti nařízení o dva roky a chce také prověřit možnosti jeho zjednodušení, řekl v rozhovoru s ČTK vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09).

V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.

Kritici tvrdí, že uživatel AI pouze zadá několik slov a algoritmus udělá všechnu práci. To není tvorba! Ozývá se obdobný argument, který kdysi zazníval proti fotografii. Stejně jako fotografie tehdy otřásla tradičním pojetím umění, AI generované výstupy dnes zpochybňují hranice kreativity v oblastech daleko za hranicemi umění samotného.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

JUDr. Dalibor Kovář je partnerem největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, který se ve své praxi specializuje na elektronické právní jednání a digitální transformaci v oblasti práva. Stál u vzniku bankovní identity v České republice a podílí se i na tvorbě legislativy. Již koncem května bude na kongresu Právní prostor hovořit o umělé inteligenci a s ní souvisejících budoucích výzvách pro české soudy.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

Praha 15. května (ČTK) - Evropský akt o umělé inteligenci (AI), který nastavuje pravidla jejího fungování, vyhrál v letošním ročníku ankety Zákon roku. ČTK o tom dnes informovala advokátní kancelář Deloitte Legal, která soutěž pořádá.

Autorskoprávní otázky vyvstávají doslova ze všech stran umělé inteligence, a to jak ze strany vstupních dat, na kterých je umělá inteligence trénována, tak i ze strany výstupů, které z umělé inteligence vycházejí. Podle jaké právní úpravy řešíme v České republice otázku autorství k výstupu generativní umělé inteligence a je nynější právní úprava dostačující?

Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.

Dnešní doba nám přináší nepřeberné množství technologických možností a tou snad nejostřeji sledovanou je právě umělá inteligence (zkratka AI, výjimečně i česky UI), která zažila největší boom v posledních přibližně 2 letech.

Představte si svět, ve kterém umělá inteligence bez jasně daných pravidel rozhoduje o vaší hypotéce, pracovním pohovoru nebo zdravotní péči. Podobným situacím chce Evropská unie předcházet.

Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila. U děl vytvořených umělou inteligencí zákon výslovnou úpravu nemá a existují k tomu různé právní teorie a názory.

Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.

Advokátní kancelář KROUPALIDÉ pro vás vytvořila dva handbooky o umělé inteligenci, které jsou volně dostupné. Jejich průvodci vám ukáží, jak bezpečně začlenit AI do vašeho podnikání.

Mgr. Tomáš Procházka je předním odborníkem na pracovní právo a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o., kde se zaměřuje na pracovněprávní spory, kolektivní vyjednávání, odpovědnost manažerů a strategické otázky pracovního práva. V rozhovoru probereme nejvýznamnější změny v pracovním právu, včetně rovnoprávnosti dohodářů a pracovních poměrů, práce na dálku, flexinovelu zákoníku práce a dopad digitalizace a umělé inteligence na HR procesy a právní rizika algoritmického rozhodování.

Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.

Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.