Podle českého práva může být autorem díla pouze fyzická osoba, jak se na to dívá legislativa EU?
Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.
Většina členských států včetně ČR však považuje za autora pouze fyzickou osobu.
Některé novější směrnice EU (např. směrnice 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu) v některých ustanoveních naznačují, že by za autora mohla být považována i právnická osoba nebo AI systém. Jde ale spíše o ojedinělé zmínky a úpravu ponechává na členských státech.
Tyto úvahy souvisí zejména s novými technologiemi, které umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Technologie vytěžování textů a dat umožňují zpracovávání velkého množství informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů.
Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však takové organizace a instituce potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět.
V některých případech vytěžování textů a dat může zahrnovat úkony chráněné autorským právem nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, k provádění těchto úkonů je vyžadováno svolení nositelů práv.
Převažující kontinentální pojetí je i nadále takové, že autorem může být jen člověk. To podpořilo i nedávné stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU ve věci C-401/19, které vychází z předpokladu, že autorské právo chrání pouze lidské tvůrčí výtvory. Podle českého i evropského práva tedy může být autorem díla pouze fyzická osoba.
Legislativa EU tedy zatím otázku autorství AI děl výslovně neřeší a ponechává prostor pro národní úpravy. Naprostá většina členských států včetně ČR se drží konceptu člověka jako autora. Případná změna tohoto přístupu by vyžadovala zásadní legislativní zásahy na úrovni EU i členských států, což se v blízké budoucnosti nejeví jako pravděpodobné.
Zvláštním případem jsou fotografie vytvořené pomocí umělé inteligence, avšak s kreativním vlivem autora fotografie. Že se nejedná o jednoduchou problematiku prokazuje mimo jiné nedávný případ vyhlášení vítězů prestižní soutěže Sony World Photography Awards 2023. Ukázalo se totiž, že profesionální fotografy porazila v jedné kategorii umělá inteligence. Německý fotograf Boris Eldagsen ovládl kategorii Kreativní fotografie s obrázkem zvaným Electrician. Ten zachycuje dvě ženy ve stylu černobílých momentek, které se tvořily v první polovině minulého století.
Tento snímek byl vytvořen umělou inteligencí a do přiznání autora o tom nikdo nevěděl. „Jsem velmi rád, že jsem vyhrál kreativní kategorii Sony World Photography Awards 2023. Fotografuji od roku 1989, fotomediálním umělcem jsem od roku 2000. Po dvou desetiletích fotografování se mé umělecké zaměření přesunulo na zkoumání kreativních možností generátorů umělé inteligence,“ přiznal po získání ocenění Eldagsen.

Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.


