Podle českého práva může být autorem díla pouze fyzická osoba, jak se na to dívá legislativa EU?
Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.
Většina členských států včetně ČR však považuje za autora pouze fyzickou osobu.
Některé novější směrnice EU (např. směrnice 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu) v některých ustanoveních naznačují, že by za autora mohla být považována i právnická osoba nebo AI systém. Jde ale spíše o ojedinělé zmínky a úpravu ponechává na členských státech.
Tyto úvahy souvisí zejména s novými technologiemi, které umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Technologie vytěžování textů a dat umožňují zpracovávání velkého množství informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů.
Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však takové organizace a instituce potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět.
V některých případech vytěžování textů a dat může zahrnovat úkony chráněné autorským právem nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, k provádění těchto úkonů je vyžadováno svolení nositelů práv.
Převažující kontinentální pojetí je i nadále takové, že autorem může být jen člověk. To podpořilo i nedávné stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU ve věci C-401/19, které vychází z předpokladu, že autorské právo chrání pouze lidské tvůrčí výtvory. Podle českého i evropského práva tedy může být autorem díla pouze fyzická osoba.
Legislativa EU tedy zatím otázku autorství AI děl výslovně neřeší a ponechává prostor pro národní úpravy. Naprostá většina členských států včetně ČR se drží konceptu člověka jako autora. Případná změna tohoto přístupu by vyžadovala zásadní legislativní zásahy na úrovni EU i členských států, což se v blízké budoucnosti nejeví jako pravděpodobné.
Zvláštním případem jsou fotografie vytvořené pomocí umělé inteligence, avšak s kreativním vlivem autora fotografie. Že se nejedná o jednoduchou problematiku prokazuje mimo jiné nedávný případ vyhlášení vítězů prestižní soutěže Sony World Photography Awards 2023. Ukázalo se totiž, že profesionální fotografy porazila v jedné kategorii umělá inteligence. Německý fotograf Boris Eldagsen ovládl kategorii Kreativní fotografie s obrázkem zvaným Electrician. Ten zachycuje dvě ženy ve stylu černobílých momentek, které se tvořily v první polovině minulého století.
Tento snímek byl vytvořen umělou inteligencí a do přiznání autora o tom nikdo nevěděl. „Jsem velmi rád, že jsem vyhrál kreativní kategorii Sony World Photography Awards 2023. Fotografuji od roku 1989, fotomediálním umělcem jsem od roku 2000. Po dvou desetiletích fotografování se mé umělecké zaměření přesunulo na zkoumání kreativních možností generátorů umělé inteligence,“ přiznal po získání ocenění Eldagsen.

Další články
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.



