Články s tagem: umělá inteligence

Zveme-li devatenácté století stoletím páry, nejpříznačnějším přívlastkem pro století jednadvacáté by bylo asi digitální. Žijeme éru průmyslu 4.0, která bezpochyby mění i svět práva.

Digitalizace, ovlivňující stále více oblastí našeho života, vstupuje samozřejmě i do energetiky. Do České republiky postupně přichází trend inteligentních sítí neboli Smart Grids, které umožní (nejen) běžným domácnostem využívat elektřinu efektivněji a ušetřit tak peníze. Zároveň by inteligentní sítě měly zajistit větší stabilitu celého energetického systému.

Málokdo si může nepovšimnout obrovského rozmachu techniky, který jakoby stále stupňoval své tempo. Dostáváme se ale na práh epochy, v níž již technika může přestat být jen ovládaným nástrojem a naopak má šanci stát se autonomní silou v různých společenských procesech. Může takového postavení dosáhnout i v poměrech justice?

Umělá inteligence jakožto fenomén moderní doby je zdrojem obrovského vzrušení, obav i nepochopení. Pro někoho se jedná o hrozbu, která ho připraví o pracovní místo, pro jiného o jiskru, která zažehne další průmyslovou revoluci, a pro ty, kteří jí skutečně rozumí, se jedná o strojové učení. Na jedné věci se však všichni dokáží shodnout. Autonomní systémy vstupují do našich životů a všímat jsme si toho začali už i v právnických kruzích.

V roce 2018 vydala Evropská komise sdělení, ve kterém vyslovila potřebu vytvořit spolu s členskými státy koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence. [1] Součástí tohoto plánu bylo mimo jiné vytvoření a umožnění fungování široké platformy pro umělou inteligenci ve formě Evropské aliance pro umělou inteligenci a expertní skupiny pro umělou inteligenci, tzv. AI HLEG (High-Level Expert Group on AI).[2]

Tento článek se zabývá zpracováváním osobních údajů při používání aplikací, které monitorují a vyhodnocují zdravotní stav člověka, a to jak aplikací, které se zaměřují na spotřebitele, tak aplikací, které používají lékaři pro zhodnocení zdravotního stavu pacienta. Tyto aplikace vyhodnocují pomocí algoritmů biometrické údaje shromážděné při používání aplikace uživatelem.

Vážený a milý kolega, ústavní soudce Tomáš Lichovník, zde 22. října varoval před nekritickým nadšením z využívání výpočetní techniky a umělé inteligence v soudnictví.

V nedávném rozhovoru s tajemníkem Komise pro efektivitu justice při Radě Evropy (CPEJ) Stéphanem Leyenbergerem mne zaujala zejména část týkající se umělé inteligence a jejího možného využití v justici. Upozornil, že umělá inteligence je již zde, nicméně zdůraznil, že spravedlnost musí zůstat „lidským procesem“. A na to bych rád navázal.

Zatímco občanskoprávní aspekty robotiky jsou již delší dobu předmětem ne vždy realistické diskuse na mezinárodních fórech, problematika trestněprávní odpovědnosti za jednání robotů zůstává poněkud opomíjena. Úměrně s tím, jak poroste autonomie robotů, bude stále obtížnější zjistit, kdo je odpovědný za určité protiprávní jednání, resp. za škodu způsobenou robotem, případně, zda se může z trestní odpovědnosti vyvinit.

Doba se neustále vyvíjí. Význam autonomních systémů a umělých inteligencí (stroje, roboti, algoritmy) s vědeckým pokrokem neustále roste. V současnosti však zatím žádný plně autonomní systém, který by nebyl závislý na lidské instrukci, neexistuje. Je ale pouze otázkou času, kdy se takové systémy na trhu objeví. A v souvislosti s tím vyvstává řada otázek, jakož i nezbytná potřeba uzpůsobení právního řádu.

7. 6. 2018 proběhla v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy konference konaná v rámci projektu SVV - Sdílená ekonomika - sdílený právní problém, tentokráte na téma Sdílená ekonomika a delikty.

Evropský parlament přijal usnesení, kterým vyzval Evropskou komisi k předložení občanskoprávních pravidel pro robotiku. Přestože usnesení není právně závazné, není vyloučeno, že Komise v budoucnu taková pravidla představí. Usnesení tak nyní otevírá prostor pro úvahy ohledně občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou robotem či k samotnému právnímu postavení robotů. Vzniká tak zřejmě nová oblast regulace, která ovlivní velký počet moderních průmyslových odvětví.

Technologie autonomních systémů mají potenciál převzít na sebe každodenní lidské činnosti. Jejich implementace však s sebou přináší mnoho otázek, v právní oblasti pak zejména otázku odpovědnosti za způsobené škody a morální dilema při programování budoucího „jednání“ zařízení.

„Právní stav by neměl mít své vlastní zájmy. Jediným jeho zájmem by měla být služba byznysu, služba lidem,“ poznamenává Mingchao Fan, regionální ředitel Mezinárodní obchodní komory pro Asii a specialista na arbitráže, který se představil na letošním ročníku mezinárodní letní akademie pořádané European Centre For Career Education v rámci diskusního panelu věnovanému budoucnosti právnické profese a výzvám na globální úrovni. Jak může profesi obohatit mladá generace právníků? A je třeba se obávat nástupu umělé inteligence? O těchto a dalších tématech si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

V pondělí 22. 5. 2017 proběhl pod záštitou koordinátora digitální agendy ČR Ondřeje Malého další ročník konference LAW FIT, pořádané Fakultou informačních technologií ČVUT. Letos byl tématem konference, která spojuje právníky a IT odborníky, nástup umělé inteligence.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze (FIT) pořádá pátý ročník konference LAW FIT. Ta se již tradičně zaměřuje na nejrůznější právní aspekty z oblasti informačních a komunikačních technologií. Letošním tématem je „Právo a umělá inteligence". Konference proběhne 22. května 2017 v prostorách fakulty na adrese Thákurova 9, Praha 6.

Právě dnes začíná další ročník odborného kongresu Právní prostor, jemuž již tradičně předcházela studentská soutěž Ukaž svou kreativitu. Autorka na dnešním společenském večeru převezme cenu, vy si ale její vítězný příspevěk můžete přečíst již nyní.