Články s tagem: umělá inteligence

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.

Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.

Evropská Unie brzy představí komplexní legislativní úpravu pravidel pro umělou inteligenci. Zástupci členských států se na začátku února dohodli na konečném kompromisním znění tzv. Aktu o umělé inteligenci[1] a nyní probíhají práce na finalizaci textu nového nařízení, které musí ještě schválit Evropský parlament, k čemuž dojde pravděpodobně v dubnu tohoto roku.

JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., společník Advokátní kanceláře Forejtová | Pelc | Partners s.r.o. a odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vystoupí již v dubnu na odborném kongresu Právní prostor 2024 s velmi aktuálním tématem trestní odpovědnosti umělé inteligence.

Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.

Boom umělé inteligence (AI) postupně proniká do řady odvětví, mezi něž patří i oblast kinematografie. Potenciál AI generovat filmové postavy, ať už od nuly nebo na základě skutečné předlohy, posouvá filmový průmysl do nových vod. V tomto ohledu je nicméně nezbytné brát v potaz i potenciální dopady na celé filmové odvětví, jakož i úskalí a rizika takového řešení z hlediska osobnostních práv dotčených herců.

Článek se zabývá otázkou, jaký vliv může mít vývoj na poli virtuální reality na chápání současných institutů autorského a občanského práva. Konkrétně se tento článek zaměřuje na problematiku vlastnictví v kontextu virtuálních světů a virtuální reality.

Zatímco v České republice jsme sotva na začátku procesu, ve kterém si právní experti – teoretici potvrzují s čerstvou judikaturou své závěry o absolutních základech fungování a používání AI[1], ve Spojených státech jsme mohli zaznamenat, že se hra posunula do dalšího kola a na tahu je tentokrát tábor autorů.

Zajímavý právní problém ve vztahu k autorským právům nastává v případě, kdy umělá inteligence disponuje schopností strojového učení a dosahuje takové míry autonomie, že je pro uživatele její výtvor zcela nepředvídatelný.

CODEXIS představuje alfa verzi svého CODEXIS AI – prvního systému umělé inteligence nad relevantními a ověřenými právními zdroji v České republice.

Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.

Klasický příklad: Samoobslužné pokladny. Mělo by být pro zaměstnavatele výhodnější provozovat samoobslužnou, resp. automatickou pokladnu nebo zaměstnávat lidského pokladního? Jsou dobře domyšleny důsledky první varianty? Jak to souvisí s uvalením zvláštní daně na práci autonomních strojů? Pojďme bádat.

Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou.

Brno 13. listopadu (ČTK) - Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním.

V posledním roce jsme byli svědci asi největšího boomu umělé inteligence, který přinesl množství nástrojů a způsobů, jak umělou inteligenci (AI) zakomponovat do vlastního podnikání pro jeho zefektivnění, snížení nákladů, zkvalitnění výstupů apod. Spolu s rychlým průnikem AI do téměř všech oblastí podnikání se ale objevují nové otázky týkající se toho, kdo a za jakých podmínek je zodpovědný za případné škody způsobené těmito technologiemi.

Co jsou to vlastně konsenzuální způsoby vyřízení trestních věcí? Jsou to svým způsobem cizorodé prvky pro české trestní řízení, mají svůj původ v angloamerickém systému a postupně jsou zaváděny do českého trestního procesu, do trestního řádu.

Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.

Jako v každém oboru, i v advokacii probíhají neustálé debaty o tom, jak bude vypadat tento obor v budoucnosti. Diskuze, která teď bude probíhat v rámci všech skupin advokátů, se ovšem nebude týkat pouze predikcí počtu advokátů v ČR či jejich průměrné hodinové sazby. Tento článek má za cíl přispět do debaty o tom, jak nová proměnná – totiž umělá inteligence – přispěje k dalšímu rozvoji advokacie v ČR.

Kdo ještě neslyšel o ChatGPT, jakoby nebyl. ChatGPT je chatbot využívající umělou inteligenci (AI), kterého si může kdokoliv zdarma (po registraci) vyzkoušet na webové adrese openai.com. Kromě zkrácení dlouhé chvíle, můžete s chatovacím robotem probrat zajímavá témata, zeptat se ho na složité otázky a využít ho ke zjednodušení Vaší práce. Jak konkrétně mohou právníci a advokátní kanceláře využít ChatGPT? Zde je přehled několika základních praktických tipů, jak může umělá inteligence ulehčit práci právníků.