Lidé a firmy často využívají obrázky či jiné výtvory vytvořené AI. Je to dobrý nápad?
Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.
Využívání obrázků a dalších výtvorů generovaných umělou inteligencí lidmi i firmami má proto své výhody i nevýhody.
Hlavní výhodou je nepochybně rychlost a efektivita, protože AI dokáže vytvořit velké množství obsahu za zlomek času ve srovnání s lidmi. Firmy tak mohou ušetřit čas i peníze. Pokud jde o kreativitu, AI modely mohou přicházet s novými nápady a koncepty, na které by lidé možná nepřišli, a tak modely AI mohou tak inspirovat k inovacím ve všech oblastech rozvoje firmy, a to dokonce i v oblasti patentů.
Modely AI lze využít také k vytváření personalizovaného obsahu přizpůsobeného konkrétním cílovým skupinám na sociálních sítích. Umělá inteligence umí psát e-maily nebo vysvětlit zákazníkovi výhody konkrétního produktu, připravit detailní marketingový plán, poskytne nápady na videa či textové příspěvky na sociální sítě či blog, a nabízí firmám celou řadu dalších kreativních šablon pro zjednodušení a urychlení jejich práce.
Na druhou stranu použití IA modelů má i svoje nevýhody a přináší lidem i firmám také konkrétní rizika. Mezi hlavními riziky použití AI jsou etické a právní otázky, které se týkají autorských práv. Není totiž vždy jasné, kdo vlastní autorská práva k dílům vytvořeným umělou inteligencí. A také hrozí zneužití AI k vytváření škodlivého či zavádějícího obsahu, pokud člověk nebo firma ztratí kontrolu nad jeho vytvářením.
Jako další nevýhodu lze uvést ztrátu lidského prvku při vytváření jakéhokoliv obsahu pomocí AI. Takto generovanému obsahu může chybět lidský vhled, emoce a kontext. Lidé i firmy by takto vytvořenému obsahu neměli bezvýhradně důvěřovat a spoléhat na něj. S tím souvisí i možná předpojatost vytvořeného obsahu. Pokud totiž trénovací data pro AI obsahují předsudky nebo chyby v určité oblasti, mohou se promítnout do výsledného obsahu, a tím ovlivnit jeho celkové vyznění.
Jako značné riziko lze vnímat závislost firem na technologiích. Firmy a tedy lidé, kteří firmu tvoří, se mohou stát příliš závislými na AI a ztratit vlastní kreativní schopnosti. Využívat výtvory vytvořené AI může být pro firmy určitě přínosné, pokud k tomu přistupují strategicky a berou v potaz i možná úskalí. Ideální je proto kombinace AI, lidské kreativity, vzdělání a zdravého úsudku.
**
**
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
