Články s tagem: nejvyšší soud

Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?

Tento článek navazuje na článek věnovaný mimořádnému vydržení, nazvaný Mimořádné vydržení – nový institut v komentářích a dostupné judikatuře, publikovaný 10. února 2022 v Advokátním deníku.

Nejvyšší soud se opět zabýval podmínkami povolení nezbytné cesty, a to zejména ve vztahu k parametrům existujícího spojení nemovité věci s veřejnou cestou se zohledněním osobních poměrů vlastníka nemovité věci.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém recentním rozsudku ze dne 30. 9. 2022, č. j. 25 Cdo 3904/2020-281 zabýval otázkou únosné míry kritiky u osob, které se ucházejí o veřejné funkce.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

Podle nedávného rozsudku Nejvyššího soudu je možné nepřevzít pronajímané nebytové prostory pro vady vylučující jejich řádné užívání a současně odstoupit od nájemní smlouvy. Občanský zákoník přitom počítá pouze s výpovědí jako jednoho z možného způsobu ukončení nájemní smlouvy.

Odpověď Nejvyššího soudu zní překvapivě „Ano“.

Brno 13. října (ČTK) - Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň a nově ji pojmenoval po Františkovi Vážném, někdejším soudci.

Rozsudek NS ze dne 29. 3. 2022 sp. zn. 23 Cdo 2637/2020 ujasnil, že se od obecné úpravy odstoupení od smlouvy dá smluvně odchýlit a sjednání účinku odstoupení od smlouvy je čistě dispozitivního charakteru.

Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2022 sp. zn. 21 Cdo 2061/2021 poměrně zčeřil „stojaté“ vody uzavírání pracovněprávních smluv distančním způsobem. Soud v tomto rozsudku dospěl co se týká distančního uzavírání pracovněprávních smluv z mého pohledu ke slibnému závěru.

Brno 21. září (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti nechybovalo, když v letech 2017 až 2020 zpřístupňovalo na internetu majetková přiznání starostů a dalších komunálních politiků.

Spoléhal jsem na odborníka. Nebo na podřízeného. Na tomto tvrzení někdy spočívá obhajoba obviněného. Silný argument, který ale má své limity.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2177/2021 ze dne 4. dubna 2022 vyjádřil k možnosti odstoupit od smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání dle všeobecných ustanoveních o závazcích a dále k tomu, zda je nájemce povinen platit nájemné v případě, že předmět nájmu z důvodu závažných vad nepřevezme.

Ačkoliv se může zdát, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ustanovení § 66 zákoníku práce nenese oproti jiným způsobům zrušení pracovního poměru ani pro zaměstnavatele žádné potenciální problémy, a to i proto, že toto zrušení může být provedeno dokonce bez uvedení důvodu, není to zcela jednoznačné. I tento způsob zrušení pracovního poměru s sebou nese totiž určitá, ne zcela zanedbatelná rizika, o čemž chceme pojednat v našem článku.

Před nejvyššími soudy Spojeného království a Spojených států amerických se objevily dva obdobné případy, kdy byla řešena rovnováha mezi antidiskriminačními předpisy chránící LGBTIQ a svobodou náboženského vyznání.

Otázka posuzování odpovědnosti za projevy vrcholných státních představitelů a členů zákonodárných sborů je neustále aktuální a české soudy, včetně soudu Nejvyššího i Ústavního, se jí poslední dobou zabývaly opakovaně.

Ústavní soud vyjasnil otázku důkazního břemene v medicínskoprávních sporech. Pojďme se na ni podívat ve světle konkrétního případu.

Chci se s vámi podělit o svůj pohled na budoucnost Nejvyššího soudu. Z čehož plyne, že jeho postavení v době přítomné či v době minulé nevnímám jako optimální.

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

Brno 4. července (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít soudní spor o platnost arbitráže, na jejímž základě České dráhy doplatily strojírenské firmě Škoda Transportation 1,2 miliardy korun za dodávku lokomotiv.

Brno 23. června (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil verdikt, na jehož základě nelze na serveru Ulož.to vyhledat a stáhnout Pelíšky a dalších pět českých filmů.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval kritérii určujícími hrubý nepoměr u neúměrného zkrácení. V rozsudku ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 42/2021, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pro určení hrubého nepoměru vzájemných plnění je relevantní výhradně kvantifikační hledisko, které udává hranici v rozpětí zhruba 45 až 55 % hodnot vzájemných plnění a od tohoto rozpětí je možné se odchýlit pouze v případě existence zvláštních důvodů.