Procesní právo

Neuspěli jste se svou žalobou v civilním nebo správním řízení? Anebo jste byli účastníky řízení jako žalovaní či odpůrci a nesouhlasíte s rozhodnutím soudu či správního orgánu?

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) rozlišuje mezi dvěma základními druhy procesních lhůt – tzv. zákonnými a soudcovskými. Pojďme si přiblížit jednotlivé rozdíly mezi nimi.

Zvolil jsem takový maličko bulvarizující název příspěvku, přestože skutečně nemám rád nějaké katastrofické scénáře a jsem rozený optimista. Ale to, co hrozí znalecké obci na konci tohoto roku, když nedojde k určitým změnám a posunům, opravdu hrozí velkým problémem pro justici a pro rozhodovací možnosti, protože znalecká obec je pro nás velice důležitá a znalců ubývá.

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.

Exekuční právo se musí neustále vyvíjet v reakci na společenské a technologické změny. Specifika 21. století – digitalizace financí, globalizace platforem, nové formy majetku i života ve virtuálním prostoru – kladou na vymahatelnost práva zcela nové nároky.

Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.

Zmeškání procesního úkonu může mít pro účastníka civilního řízení významné následky a může vést i k prohře v soudním sporu. Pojďme si objasnit zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání.

S postupujícím rozmachem kosmických aktivit, zahrnujících jak vládní agentury, tak komerční subjekty, nabývají na významu právní otázky spojené s vynucováním práv a povinností mimo planetu Zemi. Zvláštní pozornost si zaslouží prostředí Měsíce, které se v důsledku technologického pokroku stává předmětem strategických, ekonomických i právních ambicí. Zatímco dosavadní diskurs byl orientován primárně na koncepci právního systému Měsíce,[1] stále zůstává otevřená otázka, jakým způsobem lze v praxi vymáhat rozhodnutí s lunárním prvkem prostřednictvím nástrojů českého exekučního práva.

Uložení spravedlivého a přiměřeného trestu za přestupek lze považovat za fundamentální východisko celého procesu trestání. Každý uložený trest má odpovídat společenské škodlivosti protiprávního jednání, kterým pachatel narušil řádný chod společnosti, tj. chráněné hodnoty a zájmy. Trest tak nesmí být příliš přísný, ale ani benevolentní.

V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).

Mnoho advokátů se již nepochybně setkalo se situací, kdy soud vyžadoval, aby plná moc k zastupování v civilním soudním řízení (případně i jiném) obsahovala i prohlášení zmocněnce o jejím přijetí, resp. alespoň jeho podpis.

Zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním, který představuje zásadní milník v oblasti procesního práva v České republice, nabyl účinnosti dne 1. července 2024.

Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor’s Office, dále jen EPPO) je jedním z nejvýznamnějších právních nástrojů, které Evropská unie vytvořila za účelem zajištění ochrany a efektivního vymáhání svých finančních zájmů.

Kvalifikovaná výzva, která je součástí civilního procesu již 24 let, je doteď pro mnohé neprávníky neznámou. V praxi se často stává, že je dotčenými osobami přehlížena, a zapříčiní tak neúspěch ve sporu. Kvalifikovaná výzva se objevuje ve sporech na ochranu osobnosti velmi často.

Vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu představuje v českém právním prostředí dlouhodobě problematickou otázku.

Znalecké posudky soudům poskytují odborná stanoviska k otázkám, které vyžadují speciální znalosti určitého oboru – například ekonomiky, stavebnictví, zdravotnictví apod.

Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?

Zásada rychlosti řízení je jako jedno ze základních práv chráněna již na ústavní úrovni.

Předběžné opatření v oblasti ochrany osobnosti fyzických osob a dobré pověsti právnických osob slouží k zajištění ochrany práv účastníků v situacích, kdy nelze vyčkat na pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Jejich smyslem je poskytnout dočasnou právní ochranu tam, kde by prodlení mohlo způsobit nenapravitelnou újmu.

Účelem a smyslem následujícího článku je stručně zhodnotit skutečný stav fungování soudu ve smyslu užití nových informačních technologií v rámci civilního řízení sporného, zamyslet se nad možnostmi zapojení nových technologií (tj. AI) do práce soudce a jeho rozhodovací činnosti, jakož i zhodnotit rizika a případné prostředky prevence dopadů těchto rizik.

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.

V druhé polovině roku 2024 došlo k poněkud nenápadné, ale o to zajímavější novele zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), která bude mít praktické dopady především na oblast vymáhání peněžitých pohledávek. Ačkoliv je novela OŠR účinná již nějaký čas, její dopady pocítíme až v nadcházejících měsících či letech. Pojďme se blíže podívat na hlavní změny, které změna OSŘ do civilních soudních sporů přinesla.

Advokáti by měli být klientům nápomocni k hledání řešení urovnání sporů. Není to však vždy možné a strany se potkají u soudu. Toto zamyšlení není o rodinně-právních sporech, ale o klasických civilních žalobách, kde buď vyhrajete nebo prohrajete. Buď Vám pohledávka nenáleží nebo v rámci ochrany osobnosti bylo či nebylo do Vašich práv zasaženo.

Případů, kdy dojde k prodeji auta postiženého exekucí, je stále spousta.