Problematika zveřejňování soudních rozhodnutí
V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).
Podle § 2 vyhlášky o zveřejňování soudních rozhodnutí se zveřejňují pravomocná rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů ve věci samé, a to v rozsahu stanoveném v přílohách č. 1 a 2 této vyhlášky. Zveřejňují se rovněž opravná usnesení, která se k těmto rozhodnutím vztahují. Praxe však ukazuje, že soudy svou povinnost podle vyhlášky o zveřejňování soudních rozhodnutí často neplní důsledně a veškerá rozhodnutí nezveřejňují. Důvodem může být dle mého názoru nedostatek personálních kapacit nebo nedostatečná technologická vybavenost.
Jak se lze seznámit s nezveřejněným soudním rozhodnutím?
Pokud se osoba chce seznámit s obsahem soudního rozhodnutí, aniž by byla účastníkem daného řízení, má dvě možnosti. První možností je požádat o nahlédnutí do soudního spisu podle § 44 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Nahlédnutí do spisu však soud povolí pouze tomu, kdo prokáže právní zájem nebo vážné důvody hodné zvláštního zřetele. Druhou možností je podání žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“).
Povinnými subjekty, které mají podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost poskytovat informace, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány, veřejné instituce a rovněž subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických či právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti žadatele, ze které musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. V případě fyzické osoby musí žádost obsahovat jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li osoba k trvalému pobytu přihlášena, adresu bydliště, a dále adresu pro doručování, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. V případě právnické osoby je třeba uvést její název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, pokud se liší od adresy sídla. Povinný subjekt má následně povinnost na žádost odpovědět, a to tak, že žádosti vyhoví, nevyhoví, nebo žadatele vyzve k jejímu upřesnění či doplnění.
V případě, že je vyřizování žádosti nákladné, jsou povinné subjekty oprávněny požadovat úhradu, jejíž výše nesmí přesáhnout skutečné náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt je dále oprávněn požadovat úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
Žádosti o poskytnutí rozsáhlejších informací
V případech, kdy žadatel požaduje větší počet rozhodnutí od povinného subjektu, například z akademických, informačních či jiných důvodů, je možné v žádosti specifikovat časové období a oblast práva, ze které má povinný subjekt rozhodnutí poskytnout. Přestože by tato rozhodnutí měla být již anonymizována v souladu s vyhláškou o zveřejňování soudních rozhodnutí, soudy zpravidla požadují úhradu nákladů, a to s odůvodněním, že se jedná o mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, nebo s odkazem na to, že pro úplné vyhovění žádosti, tedy vyhledání rozsudků v informačním systému a následnou anonymizaci odůvodnění rozsudků, je zapotřebí manuální zpracování určeným zaměstnancem soudu. Povinné subjekty obvykle nedisponují speciální aplikací ani automatizovaným postupem pro anonymizaci rozhodnutí, a tato činnost je tedy vykonávána ručně. Výše požadované úhrady závisí na rozsahu jednotlivých rozhodnutí, která mají být anonymizována, a může se pohybovat v rozmezí od nižších stovek až po jednotky tisíc korun českých.
Nabízí se proto otázka, proč by měl žadatel hradit náklady na anonymizaci soudního rozhodnutí, když soudy mají dle vyhlášky o zveřejňování soudních rozhodnutí povinnost tato rozhodnutí anonymizovat.
Proti výzvě k úhradě nákladů je možné podat stížnost Ministerstvu spravedlnosti České republiky, a to prostřednictvím povinného subjektu, který výzvu k úhradě vydal. Naše advokátní kancelář takovou stížnost podala, avšak bez úspěchu. Rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti České republiky bylo odůvodněno tím, že do evidence pro zveřejňování soudních rozhodnutí jsou zařazována pouze vybraná rozhodnutí. Zda jsou však všechna rozhodnutí, která mají být dle vyhlášky o zveřejňování soudních rozhodnutí do této evidence zařazena, skutečně evidována a zveřejňována, je obtížné ověřit.
Závěrem lze konstatovat, že ačkoliv mají soudy podle vyhlášky o zveřejňování soudních rozhodnutí povinnost určitá rozhodnutí anonymizovat a zveřejňovat, v praxi tuto povinnost často neplní. Získání nezveřejněných rozhodnutí je pro veřejnost možné pouze na základě žádosti o nahlížení do soudního spisu podle o.s.ř. nebo žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž soudy mnohdy požadují úhradu nákladů i za rozhodnutí, která by měla být již anonymizována.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




